Jeho obnovená hráčská premiéra však neměla kvůli svalovému zranění dlouhého trvání, přesto šel týmu příkladem a nakopnul ho k lepším výkonům.


S opětovným nazutím bruslí jsi už koketoval delší dobu. Proč zrovna teď?

Přemýšlel jsem o tom už dřív, ale teď na to, myslím, uzrál správný čas. Napadlo mě to vlastně už mezi svátky, kdy jsem začal naplno trénovat. Měl to být po Vánocích nový impuls pro to mužstvo, že s tím opravdu chceme něco udělat, protože jsme měli šest proher v řadě. Původně jsem chtěl týmu pomoct až na poslední utkání základní části s Uničovem, ale když nemohl hrát ani Štěpán Hrůza, řekl jsem si, že to zkusím už v Prostějově. Týmu prostě chyběla zkušenost.

Jak na to reagoval trenérský kolega Konečný a tvá rodina?
S Michalem (Konečným) už jsme se o tom bavili dříve. Dřív jen tak ze srandy, ale v poslední době už vážněji. On s tím souhlasil, neměli jsme co ztratit. A rodina? Doma nad tím jen nevěřícně kroutili hlavou. Prý už jsem starý blázen.

Jak dlouho jsi se na zápas připravoval?
Já chodím každý týden hrávat v Brně hokej ve výstroji, takže tu hodinu a půl s klukama mého věku vydržím. Úplně jsem z toho nevypadnul, ale už to v mém věku přece jen není ideální.

Jak jsi se cítil po fyzické stránce?
Nebylo to nejhorší, fyzičku už jsem nabíral delší dobu. Dokud jsem pro zranění neodstoupil, cítil jsem se dobře.

Na to právě narážím, utkání v Prostějově jsi nakonec pro zranění nedohrál. Co se stalo?
Nehrálo se mi špatně. Ještě jsem byl u vstřeleného gólu, ale v 15. minutě jsem šel v přesilovce do souboje v rohu a soupeř mě u mantinelu narazil tak nešťastně, že se mi při tom nepřirozeném pohybu natáhl zadní stehenní sval. Hned jsem cítil, že něco není v pořádku.

Myslíš, že ještě pomůžeš týmu v tomto ročníku?
Bohužel , to už asi ne. Nakonec to vypadá, že mám ten sval snad i natržený, takže to je léčení tak na šest týdnů nebo i dva měsíce klidu. To už bude prakticky po sezóně. A kdoví, co bude příští rok. Myslím, že už zůstanu raději jen u toho trénování. Rodina měla nakonec asi pravdu, na hokej už jsem starý. Teď jsem vůbec rád, že si sednu.