Je mnoho druhů katastrof, které mohou lidstvo postihnout. Pro Japonsko jsou to zejména zemětřesení, tsunami, povodně nebo tajfuny. Ale to jsou katastrofy přírodní, jejich průběh neovlivníte, jen se můžete pokoušet zmírnit možné následky. Do historie Japonska se však zapsaly i dvě katastrofy způsobené lidskou rukou. Atomové útoky na Hirošimu a Nagasaki. Letos to bude šedesát čtyři let.

Když přijedete do Hirošimy, není zde jediná věc, která by vám tuto katastrofu připomínala. Samozřejmě až na park míru, který se rozkládá nedaleko hypocentra výbuchu. A asi nejslavnější pozůstatek všech hrůz, kterými Hirošima prošla, Atomdóm. Chci tím jen říct, že Hirošima je opět krásným plnohodnotným městem, kterému však cosi schází. Schází mu nádech historie, které najdete snad v každém městě. Stojí zde krásný dřevěný hrad, který vypadá jako kdyby tu stál od nepaměti. A také že stál, slaví zrovna padesáté výročí od svého znovuotevření.

V mírovém parku najdete několik památníků, které mají připomínat hrůzy atomového výbuchu, ale také udržovat vzpomínku na lidi, kteří výbuch a jeho následky nepřežili. Jako stále živý odkaz toho, co se zde událo, by se dalo popsat Mírové pamětní muzeum.

Na jeho stěnách najdete napsáno vše a nikomu se zde nenadržuje. Jsou zde dopodrobna rozebrány příčiny, proč se Japonsko zapojilo do druhé světové války, i to, že na jejím sklonku bylo Japonsko čistě militaristický stát, kde neexistoval civilní život. Obyvatelstvo se cvičilo v boji a kdo nebyl boje schopný, pracoval na stavbách a v továrnách. Domy se přitom nestavěly, ale bouraly, aby při leteckých útocích nevznikaly rozsáhlé požáry.

Najdete zde také důvody, kvůli kterým atomová bomba vlastně vznikla, a že o jejím použití bylo rozhodnuto vlastně už v roce 1943. Vypsány jsou tu i důvody, které vedly k jejímu reálnému použití. Je zde uveden seznam japonských měst, který se pomalu ztenčoval, až zbylo posledních pět, s Hirošimou na prvním místě, jelikož v tomto městě nebyl cizinecký tábor.

A pak následují vzpomínky těch, co přežili, fotografie pořízené několik hodin po výbuchu. Jsou zde vystaveny věci těch, kteří to štěstí neměli, a osudy těch, kteří zemřeli na následky popálení nebo ozáření. Najdete zde také příběhy matek, jejichž děti se narodily postižené, a stopy černého radioaktivního deště, který spadl mnoho kilometrů za Hirošimou. O tom, co je to atomová bomba, co to znamená ozáření a o prognóze. Že zde sedmdesát let po výbuchu nic neporoste, obyvatelé Japonska nevěděli ještě několik let po skončení války. Ale příroda je mocná a již osmnáct měsíců po katastrofě se ze země začaly tlačit první výhonky rostlin a lidé začali stavět domy a obnovovat město.

Po prohlídce muzea se jen málokomu nenahrnou do očí slzy. Kvůli hrůzám, kterými si Hirošima prošla, se z ní stalo město míru, které aktivně vyzývá k ukončení válek a atomových testů.

LENKA SEDLÁKOVÁ. Autorka je projektantkou vodních staveb žijící v Japonsku