Existuje pověra, že Japonci v podstatě nejedí nic jiného než syrové ryby, tedy suši a sašimi. Není to pravda. Japonci mají velmi pestrou a chutnou kuchyň. Ale přiznám se, že mně by suši každý den k obědu nebo večeři vůbec nevadilo. Také se říká, že si Japonci dělají suši doma. Až na výjimky to také není pravda. Mezi ně se počítají domácí party, ale to jen málokdo připravuje suši ze syrových ryb. Rozhodně jednodušší i levnější je zajít si do jedné ze suši restaurací, kterých je v každém japonském městě nespočet.

Nejrozšířenější je takzvaný suši bar. Ačkoliv mluvím o baru, alkohol tu nedostanete. K suši se podává maximálně zelený čaj, který je v ceně jídla. Jde vlastně o určitý druh samoobsluhy. Strávníci sedí kolem dlouhého baru, za kterým stojí kuchař a skládá suši na pohyblivý pás. Takže vůbec nemusíte objednávat. Stačí vyčkat, až k vám ten nejlahodnější kousek dorazí.

Samozřejmě je kolem vás dostatečné množství sójové omáčky, do které se suši namáčí, a také nakládaného zázvoru, který se tu jí podobně jako u nás nakládané okurky. Pozorovat kuchaře při práci je velmi zajímavé. Jsou speciálně školeni v krájení syrových ryb, kdy z dané ryby použijí pouze určitou část.

Suši existuje velké množství druhů. Základní a nejznámější jsou nigirizuši a makizuši. Nigirizuši jsou kousky ryb a mořských plodů pokladených na ručně vytvarované válečky suši rýže. Suši rýže je klasická krátkozrnná rýže, trochu oslazená a dochucená octem. Mezi rýží a plátkem ryby je vždy vrstva wasabi. To je velmi silný, zelený křen.

Nejběžnějšími rybami, které najdete v jídelníčku suši baru, je tuňák, losos nebo makrela. Dále je tu široká škála rybích jiker a mořských plodů, ze kterých musím zmínit chobotnici, vařené krevety, olihně a nesmím zapomenout ani na mušle. Na objednávku bývá mořský úhoř nebo krab. Ti jsou totiž vzácnější a tak si za ně občas i připlatíte.

K mání je i vegetariánské suši, kdy je namísto ryby na rýži položena vaječná omeleta. V České republice je nejznámějším druhem suši makizuši. Právě tuto variantu si Japonci občas dělají doma. Makizuši se připravuje tak, že se rýže poklade na mořskou řasu nori, přidá se kousek ryby, mořských plodů nebo zeleniny, například okurky, a vše se stočí pomocí bambusové podložky. Po světě je tento druh suši tak rozšířený, že začaly vznikat i jeho variace. Například v Americe je oblíbená kalifornská rolka, kdy se ryba nahradí kouskem avokáda.

Sašimi jsou pak plátky syrových, tepelně neupravených ryb a mořských plodů, které se podávají na japonské ředkvi nastrouhané na tenoučké nudličky. V tradiční japonské kuchyni tvoří sašimi samostatný chod, kterým se zahajuje jídlo. Nezbytností je opět sójová omáčka a wasabi, který se tentokrát vmíchá do omáčky. K tomuto jídlu už žádná další příloha není.

Suši bude jedním z jídel, které mi na Moravě budou scházet a které si doma asi nepřipravím. Vždyť kdo by chtěl suši z mražených ryb poté, co ochutnal to z čerstvých?

Lenka Sedláková. Autorka je projektantkou vodních staveb žijící v Japonsku