Prvního června začalo v Japonsku oficiálně období dešťů. Neoficiálně již před dvěma týdny. Osobně jsem si období dešťů představovala tak, že se bude celý den střídat silný přívalový déšť se sluncem a teploty se budou držet kolem příjemných pětadvaceti stupňů Celsia. K mému podivu nastalo něco naprosto jiného.

Počasí je zde ovlivňováno tropickými cyklony neboli tajfuny, takže vždy několik dní padá jemný, vytrvalý déšť. Ten sice z okna vypadá, jako když poprchá, ale dokáže vám promočit oblečení během pár minut až na kůži a do bot vám nalije kýbl vody. Teploty v průběhu deště spadnou na patnáct stupňů Celsia, ale třeba hned druhý den, kdy svítí slunce, si užijete ostré třicítky.

Do takového počasí se těžce vstává a už vůbec se člověku nechce vycházet. V tyto dny nikdo rozumný nedá bez deštníku ani ránu. Pokud se však stane, že ho déšť zastihne nepřipraveného, nemusí zoufat. V Japonsku se prodávají deštníky všude, ať se jedná o drogerii, večerku, obchod s potravinami, oblečením nebo elektronikou. V těchto dnech se také objeví před obchody, úřady a školami různé stojany na deštníky nebo držáky s igelitovými obaly, do kterých deštník vložíte. Není to však nic platné. Pokud je potopa venku, vevnitř je zpravidla také. Také výlohy ochodů, normálně vyskládané až doprostřed chodníku, jsou skryté za těžkými igelitovými závěsy.

Mnoho lidí vymění v období dešťů vycházkovou obuv za klasické gumáky. I když s těmi, které znám já, mají společné jen to, že jsou z gumy. Tím, že se staly gumáky předmětem každodenní potřeby, staly se i objektem pro módní návrháře. Gumáky na sedmicentimetrovém podpatku nejsou nic neobvyklého, gumáky, které vypadají jako lodičky, balerínky nebo luxusní jezdecké boty, to už vůbec ne. Gumáky můžete mít ve všech barvách i vzorech, prostě, gumáky na každý den a ke každému oblečení.

Stejně jako podléhají módním trendům gumáky, podléhají jim i deštníky. Mužům, patří černá a ostatní tmavé barvy a vzory. Zato pro ženy bych mohla Japonsko přirovnat k deštníkovému ráji. Opět si můžete vybrat z nepřeberného množství tvarů, barev a vzorů, s držadly plastovými, dřevěnými, vyřezávanými, nebo potažená kůží. Už jsem potkala dokonce i růžový deštník pošitý květy, asi jako jsou bambulky na papučích.

Deštníky mohou mít průměr až jeden a půl metru, s těmi si ale musíte dávat pozor, aby vás neodnesl vítr. Avšak nejpohodlnější se mi zdají ty nejlevnější. Jsou potaženy jen průhledným igelitem, díky čemuž můžete předejít častým srážkám protijdoucích osob, které jsou velmi nepříjemné.

Ačkoliv je období dešťů na samém začátku, už se těším až skončí, a ještě lépe, těším se domů, kde něco takového neznáme. Člověk nezvyklý na takové počasí se fyzicky vůbec necítí dobře. A to stále od známých poslouchám, že tohle nic není oproti počasí v srpnu a září.

Lenka Sedláková. Autorka je projektantkou vodních staveb žijící v Japonsku