„Premiéra připadla na sobotu sedmnáctého listopadu. Zkoušeli jsme od února, do Vídně jsem najezdil přes deset tisíc kilometrů. Týden před uvedením jsme zkoušeli osm hodin denně, až do jedné do rána. Byť mám za sebou několik měsíců takřka bez spánku a dřel jsem na zpěvu i tanci, jsem spokojený. Reakce jsou skvělé," usmíval se šestačtyřicetiletý divadelní nadšenec.

Čeští ochotníci si na divadlo, které v sobě kombinuje herectví, zpěv, tanec a choreografii takřka netroufají. Ve Vídni však muzikál patří mezi oblíbené formy amatérů. Háder ostatně účinkoval i v předchozím kusu Vlastenecké omladiny My Fair Lady. Šumař na střeše pro něj však měl hned několik „poprvé".

„Velká zkušenost pro mě byla hlavní role, která je stejně jako celý příběh hodně emotivní. V závěru dojetím neplakali jen diváci, ale i samotní herci. Nová pro mě byla taky přítomnost dcery a syna na jevišti. Zásadní však byla příprava na zpěv a tanec," děkoval nepřímo lektorům, kteří na hře spolupracovali.

Ani halí belí

Cestu ke zpívání na pódiu Háder našel až před několika lety. I tak hlavní roli v tříhodinové hře zvládl úspěšně.

„Vždy si vzpomenu, jak režisér Merlíček volal, že Háder nemá zkoušet ve sboru ani halí belí. Nakonec to ale nějak šlo. Na premiéře nám tleskali vestoje, ocenila nás i dramaturgyně vídeňského Volktheatru. Prý byl nás Šumař ještě silnější než ten, kterého před dvanácti lety dělali profíci u nich," byl spokojený Háder, pro kterého je divadlo druhým zaměstnáním.

Jelikož má za sebou už padesát premiér, těžce se o něm mluví jako o amatérovi. Stejného názoru je i Viktor Vaďura, který hru spolu s Kateřinou Andrejsovou režíroval.

„V minulosti jsme s Vlasteneckou omladinou hráli hlavně veselohry, operety nebo klasiku. S předchozím muzikálem My Fair Lady jsme ale sklidili úspěch. Jednu z rolí ztvárnil i Háder, který po úspěchu přijal ve vídeňském divadelním spolku členství. Je to výborný herec," chválil.

Kromě boleradických ochotníků v novém muzikálu, na který se brzy můžou těšit i diváci u nás, zahrál houslista z cimbálky Primáš nebo taneční soubor Demižon ze Strážnice. Slovanskou energii v adaptaci amerického muzikálu ocenili i divadelní recenzenti.

„Tanečníci ze Strážnice dali několika vynikajícími tanečními vložkami svatební scéně slavnostní ráz. Celkově bylo představení provedené tak skvěle, že šlo stěží uvěřit, že na jevišti nejsou profesionálové, ale ochotníci," mínil v recenzi vídeňský spisovatel s českými kořeny Rudolf Cainer.

Povedená inscenace pro Zbyňka Hádera však získala ještě další rozměr. „V neděli před první reprízou mi řekli, že umřel můj blízký kamarád a divadelník Štěpán Šmatlava z Hustopečí. Sesypal jsem se, ale společně jsme reprízu zvládli. Hrál jsem ji jen pro něj. Tam nahoru," vzkázal.