Břeclav – Skoky či rychlými pohyby nohou vyjádřit emoce umí jen málokdo. Tanečníci verbuňku to však dokáží. Ovládnout náročný mužský tanec se učí již od dětství. A dokonce v tom i soutěží. Například na regionálních přehlídkách dětských tanečníků verbuňku.

„Tanec byl v roce 2005 zapsaný jako mistrovské dílo ústního a nehmotného dědictví lidstva na seznam UNESCO. Ustanovený sbor znalců verbuňku má za úkol o tento fenomén pečovat. Dětská přehlídka verbířů je jedna z aktivit, která se pro zachování verbuňku dělá. Chceme, aby se mládež tanec naučila a verbuňk tak nezanikl,“ vysvětluje Jaroslav Švach z Břeclavi, který organizuje dětské soutěže na Podluží.

Tanec vznikl z projevů chlapců, jež verbovali na vojnu. Své emoce vyjadřovali právě pomocí zpěvu a skoků. „Verbuňk je poskočný chlapecký tanec. Chlapec jej převádí podle toho, jak to cítí. Někdo rozvážně, jiný vysokými skoky,“ popisuje Švach. Při soutěžích musí tanečníci prokázat všestrannost. Vedle tance se totiž hodnotí i zpěv. „První část tance je předzpěv, následuje pomalá část verbuňku zvaná válaný a pak část rychlá,“ líčí.

Vítěz si zajistí účast ve finále o nejlepšího dětského verbíře Slovácka v Uherském Hradišti.

Zaverbuje si každý

Přestože je soutěž určená pro děti do patnácti let, mohou se o skoky a jiné taneční pohyby pokusit i přítomní z řad publika. Již druhým rokem si totiž organizátoři pro všechny zájemce přichystali výuku verbuňku. Ta proběhne po soutěžním programu. „Využili jsme toho, že v porotě zasedají nejlepší verbíři z Podluží a osvědčilo se nám to“ pochvaluje si Švach.

Přidat se mohou všichni bez ohledu na věk. Téměř čtyřhodinová lekce ukáže všem jak na to. „Naučí se začátky. Základní figury, kroky a poskoky,“ přibližuje lekci Švach. Skrytý talent však na podobných lekcích zatím nenašli. A podle Švacha to není ani možné. „Naučit se verbuňk je dlouhodobá záležitost. Učí se totiž od dětství,“ odůvodňuje.

Jak dále dodává, verbířského kurzu se účastní spíše starší zájemci. „Jsou to například muzikanti, kteří se něco chtějí naučit. To, co se přiučí pak předvádí na vystoupeních. O lekce mají zájem také chlapci z chasy, kteří některých figur využijí na hodech,“ pokračuje. Mezi žáky učitelů verbířského umění se však najdou i tací, kteří přijedou ze vzdálenějších míst než jen z Podluží. „Například to zkoušeli i lidé z Drnholce nebo Brněnska,“ usmívá se Švach.

VERONIKA SCHALLENBERGEROVÁ