Koncert s názvem S hudbou jsme spolu uspořádal živě prostřednictvím sociální sítě Facebook. „Myšlenka něco takového zkusit se u mě objevila, když jsem na sociálních sítích zpozoroval velké množství těchto akcí různých hudebníků a zpěváků, většinou velmi známých. Několik dní jsem se rozmýšlel, zda se do toho dát, nebo ne. Rozhodl jsem se, že ano, zejména proto, že tato varianta je v podstatě jediná, jak se i přes zákazy shromažďování sejít,“ přibližuje Antoš, který studuje ruský jazyk a literaturu v kombinaci s historií na brněnské Masarykově univerzitě.

Online přenos sledovalo v jeden okamžik na čtyřicet lidí. „Když to pak sečtu i s těmi, kteří zhlédli záznam, dostanu se na číslo asi sto čtyřicet osob. Z toho jsem měl velkou radost a popravdě i dojetí. Když jsem totiž přenos spouštěl, přál jsem si, aby se aspoň někdo připojil a chvilku vydržel,“ usmívá se sympatický hudebník.

Potěšilo ho, že kromě přátel a známých si vystoupení poslechli jeho současní i bývalí učitelé nebo zcela cizí lidé. „Není větší noční můry pro člověka na scéně než hrát prázdnému sálu. Atmosféru a vše hezké tvoří právě publikum. Velmi nerad dělám něco bez lidí, to je asi totéž jako když jde ženich na svatbu a nevěstu zapomene doma. V tom je největší rozdíl oproti skutečnému setkání,“ srovnává Antoš.

Na koncertech většinou nevystupuje sám, ale v doprovodu kolegů. „Nejsou-li se mnou, je program chudý. Musím však s vděčností ke všem divákům říci, že mi po celou dobu přenosu dávali zpětnou vazbu, díky tomu jsem měl aspoň tolik důležitý pocit, že je komu hrát,“ děkuje.

Repertoár hodinového přenosu dopředu nachystaný neměl. „Hrál jsem to, co mě zrovna napadlo, program byl v podstatě improvizovaný. Volil jsem takové písně, které znají všichni. Ať už Pábitelé Karla Gotta nebo Můj čas ze seriálu Sanitka. Byly mezi nimi i známější evropské písně nebo takové, o nichž se v podstatě neví,“ popisuje klavírista.

Zatím v plánu žádný další online koncert nemá. „Ale nevylučuji ho. Především věřím, že již brzy budeme moc dělat koncerty skutečné, naživo,“ doufá Antoš.

A co že ho v nejbližší době vlastně čeká? „Nerad plánuji příliš dopředu, kvůli současné situaci jsme ostatně museli všechny plány zrušit. Nad vším visí otazníky. Nicméně pokud se dají věci do normálu, pak mohu nastínit jednak narozeninový koncert, plánovaný buď na konec června, nebo začátek září, a k tomu nový koncertní program, který si dovolím prozatím nechat v tajnosti. Věříme, že bychom dodatečně mohli uspořádat festival Ruské jaro, máme v plánu několik tradičních událostí v Praze, před pár dny se mi ozvali z ruského Tambova a snad by se jako v loňském roce mohla absolvovat cesta do Rostova na Donu a v Brně uspořádat Babylonfest. Přejme si zdraví, abychom se u toho všeho mohli sejít a nastala doba taková, jaká má být," usmívá se mladý hudebník.