Jeho role patřily k těm, které si návštěvník boleradického divadla pokaždé zapamatoval. „Nejde zapomenout jeho krále v Robinovi Zbojníkovi, hejtmana v Revizorovi i jeho poslední role v pohádce Zapeklitá komedie. Za starostu v Noci pastýřů v jeho podání získal právem mnohá ocenění a uznání,“ vzpomíná na Svobodu jednatel Divadelního spolku bratří Mrštíků Jiří Janda.

Svoboda, který působil také jako ředitel mikulovského gymnázia, byl podle jeho přátel režisérem a ochotnickým hercem každým coulem. „Život bral takový, jaký byl. Vždy s nadhledem a optimismem. Téměř deset let náš divadelní spolek vedl. Nebude lehké smiřovat se se skutečností, že už není mezi námi,“ vypráví Janda.

Nejenže zanechal Stanislav Svoboda na divadelních prknech spoustu vzpomínek, ale za jeho působení ve spolku přišlo do Boleradic díky němu několik nových herců. Mezi nimi například talentovaná, dnes již ostřílená ochotnice, Jana Glocová. „Byl naším učitelem češtiny na střední škole, dovedl nám poutavě a přesvědčivě vyprávět o divadle. A tak nás před lety z našeho ročníku přivedl hned několik, abychom hráli v Cikánském baronovi. Divadlu jsem od té doby propadla, ale bez Stani to bude pro nás teď moc těžké,“ přiznává Glocová.Stanislav Svoboda byl dlouholetý člen Divadelního spolku bratří Mrštíků v Boleradicích.Zdroj: Archiv Divadelního spolku bratří Mrštíků

V několika inscenacích se po jeho boku objevil také Zbyněk Háder. „Staňa byl svérázný herec. Nedostával přímo hlavní role, ale i ty malé dokázal ztvárnit a zahrát tak, že si každý divák té postavy všiml. Stejně tak poroty na různých festivalech, takže přivážel mnohá oceněn,“ říká Háder, který se objevuje hned v několika divadelních spolcích.

Zapamatovatelný byl Svoboda i podle svého projevu a umění dokonale se s postavou sžít. „Měl krásnou, výraznou řeč a ve svých rolích byl naprosto uvěřitelný. Já sám jsem se jím inspiroval, i když jsme se kolikrát nesešli v názorech. Ale diskuze, které jsme vedli o divadle, nás oba posouvaly dopředu. Navíc v době, kdy divadlo vedl, jsme také navázali spolupráci s divadlem ve Vídni. Byl otevřený jakékoliv spolupráci a přiváděl do divadla v Boleradicích nadhled. Měl jsem štěstí, že jsem s ním mohl hrát. Mimoto byl skvělý kamarád a člověk s obrovským smyslem pro humor, který přenášel na všechny. Za to mu děkujeme,“ vzkazuje Háder.