Díky manželům Klempířovým, jimž ostrov přirostl k srdci, mohli její obrazy obdivovat také obyvatelé Grónska. V jedné z tamních škol uspořádali výstavu Juliiných prací spolu s obrázky dětí z pražské základní školy Mazurská. S myšlenkou výstavy Juliiných obrázků přišli její rodiče, Jitka a Antonín Vojtkovi.

„Klempířovi jsme poznali asi před čtyřmi lety. Zaujaly nás je jejich cestovatelské úspěchy a především snaha propojovat vztahy mezi Českou republikou a Grónskem. Navázali jsme proto s nimi osobní komunikaci a nabídli jsme jim výstavu v Grónsku,“ vysvětluje Vojtková.

Jejich nápad přijali Klempířovi s potěšením. Práce Julie spolu s obrazy dětí z pražské základní školy instalovali v prostorách školy ve městě Ilulissat. Za zmínku stojí, že dřívější obchodní osadu rybářů a lovců, založil v roce 1741 Jakub Severin s českými kořeny.„Vystavované obrazy představovaly život dětí v České republice. Znázorněn byl hlavně pohádkový svět,“ přibližuje výstavu Vojtková.

Obrazy do Grónska vybírala Julie společně se svým otcem, známým malířem Antonínem Vojtkem. Ze starších dílek, kterých má prý Julie dost, putovaly do Grónska obrazy kreslené i malované.„Na obrázcích byly namalované hlavně různé pohádkové bytosti jako víly, princezny, skřítci, vodník, ale také naše krajina, děti a moje oblíbená duha,“ popisuje Julie.

Vystavované obrazy obyvatele grónského města nadchly. Největší ohlas měla právě dílka Julie Vojtkové, která svůj nesporný talent zdědila po svém otci. Výtvarné projevy českých dětí si proto v Ilulissatu nechali na památku. Uloží je v archivu školy.

Že zůstaly obrázky až daleko za polárním kruhem Julii nevadí. Radost má především z toho, že je lidé viděli. „Mám jich doma ještě hodně,“ směje se dívka.

Na dánský ostrov, který zatím Julie obdivuje pouze na fotografiích, by se jednou ráda podívala. „Líbí se mi krajina. Zdá se mi zajímavá, hlavně kvůli ledovcům a sněhu,“ říká.


Jedenáctiletá výtvarnice Julie Vojtková. Foto: Jitka Vojtková

VERONIKA SCHALENBERGEROVÁ