"Měl stálé vízum, a tak dokud to šlo, převážel lidi. V poledne ale převzal přechod nový důstojník a odmítl ho pustit. Krautgartner s rodinou se nakonec dostali do Vídně autobusem s diplomatickou imunitou," vzpomíná Jaroslav Smečka, předseda Spolku přátel Karla Krautgartnera.

Milan Lasica
Milan Lasica: optimista až do poslední chvíle. Humor rozdával plnými hrstmi

Uznávaný saxofonista, dirigent a skladatel Krautgartner byl synkem moravského Němce a poštmistra. Gymnázium studoval v Břeclavi a Brně, kde se začal zajímat o jazzovou hudbu. Po maturitě se ještě za protektorátu stal členem začínajícího a později legendárního orchestru Gustava Broma. Odborníci se dodnes diví, že dokázali na vlnách rozhlasu prosadit i tehdy zakazovaný "černošsko-žido-bolševický" jazz z repertoáru amerických big bandů.

Krautgartner i přes skvělé angažmá ještě v roce 1945 zamířil do Prahy za další hudební ikonou této éry – do tehdy nejznámějšího orchestru Karla Vlacha. Později vzpomínal, jak jej kapelník nalákal. "O přestávce nás zasypal palbou nabídek nejtěžšího kalibru, kterým by neodolal ani Louis Armstrong (slavný trumpetista – pozn. redakce)," vyprávěl.

Jugoslávská tanečnice

Statný a charismatický hudebník přezdívaný Krauťas žil na Smíchově s životní družkou, jugoslávskou kráskou, tanečnicí a herečkou Elen Tanasco. Právě její původ poté chtěli estébaci využít. Když si Krautgartner založil vlastní orchestr, dostal se ještě více do hledáčku StB. Chtěli, aby jeho Elen při návštěvách pražských tanečních kaváren kontaktovala zahraniční návštěvníky a získávala od nich informace. Zareagoval tak, že druhý den orchestr rozpustil. "Pohyboval se na hraně. Po nástupu komunistů k moci se u nás jazzová hudba potlačovala," podotýká Smečka.

V létě 1958 byl Krautgartner poprvé předvolán do neslavné Bartolomějské ulice. "Byl si vědom, že ho státní moc sleduje, odposlouchává a že jsou na něj nasazeni lidé z jeho okolí s úkolem donášet. Později řekl, že dva lidé se mu k tomu i přiznali. Za tuto upřímnost si jich vážil. Tlak ale ustál," uvedl Smečka.

František Nedvěd zemřel ve věku 73 let.
František Nedvěd. Nikdy si na nic nehrál, byl skvělý kytarista a duší tramp

Krautgartner měl dar rozpoznávat talenty. "Už v taneční kavárně Vltava jej zaujal Karel Gott. Povzbudil ho, aby se dál rozvíjel," popsal Krautgartnerův bratranec Alois Lukáš.

Pozdější Zlatý slavík totiž do té doby na pěveckých soutěžích se svým neobvyklým hlasem tenora a technikou zpěvu neslavil úspěchy. Krautgartner mu přesto nabídl možnost amatérsky vystupovat s jeho orchestrem. Brzy nato se Gott prosadil v soutěži Hledáme nové talenty. „Byl konec padesátých let, lidé cítili po prodělaných útrapách uvolnění ve společnosti, těšili se, že bude líp. Věděli, co se nesmí říkat nahlas, a hlavu měli plnou muziky, legrace a tancování. Praha tehdy byla plná kaváren, odkud zněly živé orchestry já sám jsem začal zpívat v kavárnách Alfa a Vltava s orchestrem Karla Krautgartnera,“ vzpomínal později zpěvák. Pod dirigentem z Mikulova si zpívala i jihomoravská rodačka Eva Pilarová.

Busta nad chodníkem slávy 

Byť v nemilosti státu, v roce 1960 se mu splnil se, když se stal šéfdirigentem Tanečního orchestru Československého rozhlasu (později se přidal Jazzový orchestr). Dostal za úkol sestavit All-Stars big band. "Byl workoholik, všude si s sebou bral jednoduché klávesy a aranžoval, komponoval," doplnil Smečka.

Spisovatel Ernest Hemingway a jeho syn Gregory
Legendární Hemingway: Šéf FBI si na spisovatele vedl složku

Po emigraci v roce 1968 pokračoval v úspěšné kariéře hudebníka nejdříve v Rakousku, poté v Německu. Doma jeho rozhlasové snímky byly smazány, jméno Karla Krautgartnera mělo být zapomenuto. Nestalo se.

Jeho busta na rodném domě na náměstí v Mikulově dohlíží na hvězdy československých osobností jazzu na chodníku slávy. Před dvaceti lety vznikl Spolek přátel Karla Krautgartnera, který ve městě pod Pálavou každoročně na jeho počest pořádá červnové jazzové večery. Kvůli pandemii ale byly loni a letos zrušeny. „Příští rok si připomeneme stoleté výročí narození Karla Krautgartnera, snad už akci nic nezhatí,“ doufá Smečka.

Karel Krautgartner
* nar. 20. července 1922, Mikulov
* zemř. 20. září 1982, Kolín nad Rýnem, Německo
* český hudebník, skladatel jazzové hudby, herec, dirigent, jeden z nejlepších československých saxofonistů 20. století.
* syn moravského Němce a poštmistra v Mikulově, studoval gymn. v Břeclavi a Brně
* člen legendárních orchestrů Gustava Broma a Karla Vlacha, šéfdirigent orchestrů při Československém rozhlase
* emigroval po 21. srpnu 1968
* dirigent rakouského rozhlasového jazzového orchestru stanice ÖRF. V roce 1971 přesídlil do Kolína nad Rýnem.