Budeme muset nabrat dvojnásobek pracovníků. A kvalitní nám odejdou. Tak argumentovali kasteláni hradů a zámků v dubnu, kdy vyšlo najevo, že kvůli novému zákoníku práce už neplatí výjimka, která v sezoně umožňovala průvodcům pracovat čtyřicet hodin v týdnu.

Stejně jako ostatní brigádníci, mají i průvodci na zámcích pracovat jen dvacet hodin za sedm dní. Kastelánům se ale podařilo najít v zákonu skulinky, díky kterým můžou fungovat téměř stejně jako dřív. „Zákon říká, že brigádník může pracovat v průměru dvacet hodin denně. Nikde už ale není, jak se tento průměrný počet hodin má rozvrstvit do celého měsíce,“ uvedla kastelánka zámku v Lednici Ivana Holásková.

Tato malá klička jí umožní zaměstnat stejný počet převážně studentů jako obvykle. „V průměru to bývá patnáct lidí, kteří se střídají,“ dodala.
Valtická kastelánka Dana Horká je zatím opatrnější. „Slyšela jsem, že památkovému ústavu se snad podařilo vyjednat nějaké příznivější podmínky. Čekám, až se to dozvím oficiálně. Pak teprve začnu připravovat smlouvy a uvidím, jak to vyřešíme,“ sdělila Horká.

Daniel Herman z ministerstva kultury potvrdil, že o situaci průvodců ministerstvo jednalo. „Národní památkový ústav požádal v březnu ministerstvo o navýšení mzdových prostředků v souvislosti s novelou zákoníku práce, ze které mimo jiné vyplynula povinnost organizací doplácet v roce do výše minimální mzdy i odměny za průvodcovské a sezónní práce,“ řekl Herman.

Památkový ústav má podle něj získat navíc pět a půl milionu korun na zabezpečení dopadů vyplývajících z nového zákoníku práce.
Bez ohledu na patálie se smlouvami je o průvodcování na zámcích pořád dost zájemců. „Požadujeme především příjemné vystupování, dobrý slovní projev a také znalost jednoho cizího jazyka,“ popsala Holásková. Nejvíc mají v Lednici angličtinářů a němčinářů, o prázdninách i španělštináře a francouzštináře. „Ze zájemců si můžeme vybírat, o Lednici je totiž velký zájem,“ pochlubila se kastelánka. Kromě lednického zámku tu brigádníci průvodcují i na Janově hradu.

Být průvodcem ale rozhodně není brigáda pro každého. „Každému ta práce nemusí sednout. Pro někoho je utrpení mluvit před skupinou lidí,“ upozornila Horká.
Ti, kteří hledají brigádu na místech, kam se běžně nedostanou, které zajímá historie a rádi si popivídají třeba i s cizími lidmi, ale průvodcování považují za přínosnou zkušenost.

Studentka Milada Crhounková provázela turisty na Janově hradu. „Sehnat místo nebylo lehké, myslím, že je to hodně o známostech,“ řekla. Ji samotnou práce nadchla, ale člověk podle ní musí být tak trochu komediant. „Nesmí vám chybět pohotovost. Návštěvníci občas kladou pěkně záludné otázky,“ prozradila studentka, podle které byla práce i dobře zaplacená.