Její autor není vystudovaný historik, nýbrž uznávaný bankovní manažer. Jak říká, ve volném čase se nevěnuje golfu, ale historii, cestování po památkách a psaní knih. A to tak dobře, že lichtenštejnskému vládci jej jako seriózního autora doporučil i kníže Karel Schwarzenberg. Ve středu dorazil třiačtyřicetiletý histork–amatér z Kolína do Břeclavi domlouvat knížecí návštěvu.

Co vás přivedlo k tomu, že jste se rozhodl napsat knihu o Lichtenštejnech?
Když jsem psal před dvěma lety knihu o historii Schwarzenbergů, narazil jsem několikrát na lichtenštejnské princezny, které se provdaly za Schwarzenbergy. Proto jsem začal pátrat trochu víc o historii Lichtenštejnů a kromě maršála Jana, známého z bitvy u Slavkova, jsem zjistil, že se nedá téměř nic najít. Je to téma spojené s poválečnou konfiskací, takže s ním asi souvisí určitá obava historiků se tím zabývat. Tak jsem si řekl, že se na to podívám a rozhodl se napsat knihu o Lichtenštejnech a jejich příbuzných a sousedech Ditrichštejnech.

Jak jste s psaním daleko? Kdy bude kniha hotová?
Teď končí druhá korektura, už jsem viděl zalomené stránky. Kniha by měla být hotová do konce srpna, pro jistotu. Abychom neměli potom problém, co budeme křtít, kdyby došlo k nějakému skluzu při výrobě. Už od září by tedy měla být k dispozici v maloobchodní síti. Určitě i tady, protože se z velké části týká právě Břeclavska a Mikulovska.

Můžete knihu Moravská dominia Lichtenštejnů a Ditrichštejnů v krátkosti představit?
Bude to velká obrazová publikace určená pro všechny, které zajímá historie. Snažil jsem se ji napsat jazykem, který je srozumitelný běžnému člověku, ale současně aby byla dostatečně zajímavá a podrobná i pro historiky. Kniha bude mít poměrně velký formát B4, asi čtyři sta dvacet stran na křídovém papíře s téměř pěti sty barevnými, velkými obrázky, případně černobílými historickými fotografiemi. Bude rozdělená na dvě části. Ze dvou třetin se bude týkat historie Lichtenštejnů, asi z jedné třetiny Ditrichštejnů. Kromě představení obou rodů, nejvýznamnějších osobností, zajímavých manželek, bratrů, architektů, bude obsahovat i historické souvislosti.

Věnujete se i památkám, které po obou rodech zůstaly na Břeclavsku?
Jistě, kniha představuje asi čtyřicet hradů, zámků a paláců, které Lichtenštejnům a Ditrichštejnům patřily na území Moravy, Čech, Slezska, Rakouska a Lichtenštejnska. Anebo dodnes patří. Třeba dvacet stránek je věnováno historii Lednice a podrobnému popisu, co zajímavého lze v jednotlivých místnostech zámku nalézt. Nechybí ani představení knížecí rodiny, včetně dostupných informací o jejím majetku. Budou tam také informace o Lichtenštejnsku, jak dnes žije a vypadá. Díky souhlasu knížete a lichtenštejnského muzea mohu v knize bezplatně otisknout asi sto padesát snímků z jejich archívů. Jsou mezi nimi unikátní reprodukce portrétů, z nichž některé dříve visely třeba i v Lednici, Valticích nebo na Štenberku. Poměrně hodně těch obrázků nebylo u nás nikdy publikováno.

A co citlivé téma odchodu Lichtenštejnů z republiky a zestátnění jejich majetku?
Kdybych toto téma nerozebíral, tak bych knihu považoval za nedokončenou. Sehnal jsem si všechny dostupné informace u nás i v zahraničí o tom, co dělali Lichtenštejnové před vypuknutím druhé světové války i v jejím průběhu, co se dělo po květnu 1945, jak probíhaly konfiskace, jak se proti nim kníže odvolával, jaká byla stanoviska právníků. Ono to souvisí už s první pozemkovou reformou, když Československo začalo znárodňovat za sníženou náhradu šlechtické majetky. Už za první republiky tam byla spousta právních problémů. Našel jsem řadu zajímavých studií z tehdejší i nedávné doby. Například na Masarykově univerzitě vyšla velká studie o konfiskacích Lichtenštejnů. Vytáhl jsem ty nejzákladnější informace a fakta, poskládal je do nějaké logické struktury a každý čtenář ať si udělá vlastní názor.

Jak těžké bylo přimět knížete k zářijové cestě na Břeclavsko?
Lichtenštejnové navštěvovali své majetky i hrobku ve Vranově u Brna i za doby komunistů, byť to nebylo úplně jednoduché. Po sametové revoluci sem téměř každý rok někdo z rodiny přijede. Loni to byl princ Alois, předloni byl ve Vranově kníže Hans Adam II. Nebyl proto problém ho přesvědčit, aby dorazil na křest knihy ve valtickém zámku. Souhlasil i s tím, že bude-li zájem, rád se setká k výročí vstupu Lichtenštejnů na Moravu se zástupci města Mikulova, Valtic i Břeclavi, kde stojí nový Lichtenštejnský dům. Zbývalo jen dohodnout termín, který mu bude vyhovovat, protože má jako hlava státu nějaké povinnosti.