V citátu z mého vyjádření jsou nepřesnosti a jedno tvrzení, které není pravdivé. Uvedla jsem sice, že bychom potřebovali víc místa, ale neřekla jsem větu „Také proto jsme na městě žádali o přesun“. Knihovna o přestěhování nežádala. Jen jsme byli vedením města postaveni před tuto možnost. Je to tedy návrh zřizovatele knihovny a souvisí s využitím domu školství, především s tím, že v dohledné době se má odstěhovat nikoliv soukromá vysoká škola, ale část vysoké školy zemědělské, která sídlí ve dvou patrech této budovy.

Pracovníci knihovny včetně mne se snaží v tomto řešení najít pozitiva: více místa hlavně pro čtenáře a další uživatele knihovny, více místa pro knihy, potřebné zázemí pro pracovníky, možnost bezbariérového přístupu pro zdravotně handicapované občany, bezpečnost uživatelů, možnost parkování nejen pro návštěvníky, ale i pro dovozce knih a tak dále.
Služby knihovny využívá ročně kolem čtyř tisíc stálých čtenářů a osmdesát tisíc návštěvníků. Z toho asi šedesát tisíc z nich včetně více než stovky školních tříd navštěvuje hlavní budovu ve městě.

Věříme tomu, že pokud zřizovatel opravdu rozhodne o přestěhování knihovny do domu školství, udělá to tak, aby zabezpečil knihovně – své městské instituci zajišťující celoživotní vzdělávání občanů – lepší podmínky, než jaké má doposud. Článek také uvádí, že musíme nejdřív zajistit statiku domu školství. Tu samozřejmě nezajišťuje knihovna, ale majitel budovy, tedy město a stavební odborníci.

Knihovna sídlí v budově č. 9 na ulici Národních hrdinů v Břeclavi od roku 1949. Opustit toto místo bude pro nás těžké. Já sama jsem iniciovala v roce 1995 u tehdejšího přednosty Okresního úřadu v Břeclavi Jiřího Pavlova a u tehdejší starostky města Anny Procházkové převedení budovy na ulici Národních hrdinů na město Břeclav, protože do té doby byla státním majetkem.
Všichni pracovníci knihovny kromě toho věnovali za finanční podpory města velké pracovní úsilí tomu, aby se v této budově dalo pracovat a aby se zde cítili dobře naši čtenáři. Jak velmi se prostředí knihovny změnilo, jak se rozšířily a zkvalitnily knihovnické a informační služby, které poskytuje, to ví každý, kdo ji delší dobu navštěvuje.

Obě budovy – ta historická z roku 1886 i přístavba z roku 1979 ale potřebují opravu. Moje poslední oficiální žádost městu o opravy je z devátého listopadu 2006 a je uvedena v požadavcích na investice k návrhu rozpočtu knihovny na léta 2007 – 2009.
Ale o majetku a jeho využití rozhoduje vlastník, tedy v tomto případě město Břeclav. Jeho rozhodnutí musíme respektovat.

Marta Ondrášková, ředitelka Městské knihovny Břeclav

K tématu: Knihy možná vystřídají vězni