„První křest byl takový křesťanský, jak já říkám. Spikla se proti nám příroda. Na Moravský den bude následovat ten civilní, a doufám, že se vydaří,“ usmívá se Jan Kostrhun, který do trojpublikace zařadil i dvě své známé novely Prázdniny a Vinobraní.

„Původně jsme chtěli ke knihám přidat i DVD s filmy natočenými podle těchto novel. Ale to nevyšlo. Proto jsme se rozhodli nahradit je knihou plnou snímků mladých fotografů, což mě velmi potěšilo. Spolupracovat s mladými je vždycky příjemné,“ vysvětluje důvod zařazení třetí části plné zajímavých snímků sedmašedesátiletý spisovatel.

Jak dodává, fotografové nešli po jeho stopách, ale po stopách literárních hrdinů. Nejdříve byly snímky, a až pak vznikal z pera Kostrhuna dodatečný text.

„Knížky se mi líbí a byl bych rád, kdyby to tak bylo i u čtenářů. Bude to rozhodně zajímavá konfrontace v čase. Jestli novely zestárly natolik, že už publikum neosloví či tomu bude naopak,“ zamýšlí se autor s tím, že pokud obstojí, bude to pro něj zadostiučinění, že se před desítkami let nesnažil zbytečně.

Mladí dokážou být i poetičtí

„Jsem vděčný fotografům, že se mnou byli ochotní spolupracovat. Nejsou zase až tak jiní než naše starší generace. Mají v sobě ještě poetickou duši a dokáží vystihnout romantiku a jedinečnost jihomoravské krajiny,“ vzpomíná na práci na knize Kostrhun.

Podle jeho slov pro něj bylo psaní vždy koníčkem. A také určitým ventilem, když ještě pracoval v zemědělství.

Už teď má Kostrhun rozpracovanou novou knihu. Podle vlastních slov s ní má však zásadní problém. „V Podivíně vždycky lidé mé knížky četli, nic se tam neutají. Prý v nich našli to, co jsme spolu prožívali. Bylo to jinak. Tak přesvědčivě jsem lhal, že uvěřili, že je to pravda. Končily ale dobře. Až pak se ukázalo, že jsem psal o něčem, co se teprve stane,“ uvádí spisovatel.

Právě rozpracovaná kniha by však měla končit pro hlavního hrdinu špatně.

„Možná i z podvědomých důvodů ji zatím nechci dopsat. Pořád to oddaluju. A po létech zkušeností už také vím, jak se psát nemá a mám stále dojem, že tak píšu,“ prozrazuje na sebe Kostrhun.