Na náměstí proti sobě stanuly francouzské oddíly císaře Napoleona a rakouští obránci města. Tedy vlastně nadšenci oblečení do historických uniforem, kteří přilákali do Mikulova davy lidí.

„Na napoleonské boje jsme sem přijeli poprvé, a to z Klentnice. Jsme tady hlavně kvůli vnukovi, aby se mohl podívat na koníky,“ řekla Marcela Sasínková. Se svými blízkými stála v bezpečí za páskou, který oddělovala dvě stě let starou historii a současnost.

Na druhé straně, oblečený v rakouské uniformě obránce města, „nasazoval krk“ Jiří David z Rousínova. „Naši předkové bojovali v rakouské armádě a já jsem tady i z úcty k nim. Proto mám na sobě také tuto uniformu. Kdyby ale bylo potřeba, klidně se obléknu i do modrého francouzského mundúru,“ smál se muž, který se jinak živí jako stolař.

V Mikulově válčil i před rokem. „Jezdíme po celé Evropě, všude, kde se vzpomínkové bitvy konají. Tady v Mikulově je to komornější akce. Já sem ale jezdím rád, na zaplněném náměstí je krásná kulisa. Moc pěkný je i stylový tábor pod zámkem. Jinde táboříme na strništi nebo někde na kamení,“ srovnával nadšenec, kterému učarovaly napoleonské bitvy.

Město Mikulov se zapsalo do dějin obou tažení císaře Napoleona proti Rakousku. Části armád jím prošly v letech 1805 i 1809. Přímo v Mikulově se ale nebojovalo. V roce 1809 se ovšem rakouská divize podmaršála Radeckého střetla nedaleko Mikulova s předvojem sboru maršála Marmonta. V témže roce přespal na zámku Dietrichštejnů i sám Napoleon.

Dvoudenní vzpomínkové akce chce nabídnout zájemcům pohled na život vojáka na počátku devatenáctého století. Nadšenci v historických uniformách proto zůstanou v Mikulově i v neděli. Po nástupu se vojáci v půl deváté ráno odeberou v plné zbroji na cvičiště, kde položí věnec k soše kardinála Dietrichštejna. Od devíti hodin pak bude následovat výcvik a manévry obou armád. Odchod do tábora pod zámkem je plánovaný na půl dvanáctou. A v pravé poledne ukončí napoleonské manévry v Mikulově závěrečný nástup armád.