„Výstava by měla dát podnět nejen vinařům, zastupitelům obcí, ale i lidem a pracovníkům stavebních úřadů, aby se zamysleli nad tím, co chtějí zanechat dalším generacím," zaznělo podle Štěpánky Kadlečkové z hustopečského Marketingu a kultury při vernisáži na nádvoří domu u Synků.

„Areály vinohradnických staveb významným způsobem utvářejí kulturní krajinu jižní Moravy a přispívají k nezaměnitelnému koloritu vinařských lokalit. Měli bychom proto všichni cítit odpovědnost za další osud prostředí, v němž žijeme," uvedla spoluautorka expozice Jitka Matuszková z Národního památkového ústavu v Brně.

Expozice v Městském muzeu a galerii v Hustopečích je rozdělená do čtyř částí.

První se věnuje historii sklepního stavitelství na Hustopečsku. Jsou zde představené všechny typy sklepních staveb. A to od nejjednodušších forem – vinných sklepů bez lisovny s jednoduchým průčelím, přes zemní lisovny, které se projevují jen architektonicky ztvárněným průčelím a jedním nebo dvěma větracími okénky po stranách dveří.

Náročnější typ reprezentují přízemní lisovny se štítovou nebo okapovou orientací a s půdou na uskladnění sena. „Klenotem regionu jsou rozměrné patrové lisovny, které měly nad lisovnou sýpku a v půdních prostorách se skladovalo seno a sušené ovoce. Tyto lisovny bývaly často opatřeny žudrem," popsala vedoucí hustopečského muzea a galerie Soňa Nezhodová.

Dnes je na Hustopečsku památkově chráněno osm takových staveb, které jsou na výstavě detailně popsané.

Její druhá část mapuje výtvarné projevy na tradičních lidových stavbách v regionu i jejich neadekvátní užití. „Jsou zde uvedeny stručné dějiny hustopečského vinařství, které mělo od třináctého století až do roku 1945 výsadní pozici na Moravě. Zdejší vinařství souvisí s kolonizací z oblasti dnešního rakouského Weinviertelu," sdělila Nezhodová. Německý vliv je do dnešních dní patrný v názvu viničních tratí a ve vinařské terminologii.

V třetí části se návštěvníci seznámí s obcemi, kterým se i navzdory turistickému ruchu podařilo uchovat původní ráz.

Závěr pak patří výběru negativních zásahů do vinařských areálů, v nichž se objevují například výškově předimenzované budovy, různé tvary střech, nadměrné velikosti oken, balkóny a lodžie, novotvary či cizorodé materiály. „Epilog výstavy znamenají zdařilé novostavby, které se vyznačují respektem k životnímu prostředí, k historii a kultuře místa, do něhož byly situovány. Jsou dokladem toho, že i dnes lze nekonfliktně navázat na práci několika desítek generací našich předchůdců," uvedla Nezhodová.

Výstava navazuje na seminář, který se uskutečnil loni v červnu v Bořeticích. A jehož výstupem byl sborník Sklepy, búdy, presúzy – kudy dál? Minulost, současnost a budoucnost areálů vinných sklepů. „Doufám, že výstava bude mít ohlas. Zájemcům může přinést nejen poučení, nýbrž i inspiraci, jak postupovat při stavební činnosti dál," řekla památkářka Matuszková. „Také pro vinohradnické areály platí pravidlo, že jejich hodnota je tím větší, čím více je zachováno původních staveb, historických stop a charakteristických řemeslných detailů. Pokud přestavby, dostavby a nadstavby prokazují necitlivost k celku, primitivní pohrdání minulostí, či okázalou exhibici vlastního egoismu, nastává znehodnocení a degradace prostředí. To se projeví i v budoucnosti, na kterou dnes mnozí nemyslí," připomněl další spoluautor výstavy architekt Jan Kruml.

Expozici je v hustopečském domě U Synků k vidění až do šestadvacátého srpna.