„Otázka krojového oděvu u cimbálových muzik je na okraji zájmu a často jsme svědky naprosto různé kombinace krojových součástí. Je ale potřeba zdůrazňovat a připomínat, že dojem z krásné hudby může pokazit nešťastně zvolený oděv,“ upozornila historička a etnografka Alena Káňová z břeclavského muzea.

Podle jejích slov členové Notečky vystupovali v nesjednocených chlapeckých a dívčích krojích. Chlapci nosili současný kroj pro svobodné, děvčata naopak oblékala oděv vycházející z tradic poválečného československého folklorismu.

Právě tento nesoulad byl pro etnografku impulsem, aby podle vyhledaných dokumentů a fotografií vytvořila souboru kroj nový.

Problém nastal u dívčího oděvu. „Děvčata původně nebyla součástí hudebního lidového vývoje a neexistuje tedy žádný historický předpoklad pro jejich oblékání. Proto jsem zvolila jednu z letních variant dívčího kroje pro slavnostnější příležitost ze třicátých až čtyřicátých let minulého století,“ vysvětlila odbornice s tím, že kroj může ozdobit i vypasovaný sametový kabátek.

„Doplňující canglový obojek i zástěra vycházejí z drobného ornamentu typické plné výšivky charvátské části Podluží. Návrat k původnosti je rovněž u dívčích shrnovacích čižem z jemné kozinky, ale bohužel ne v dřívější kvalitě,“ popsala dívčí kroj Káňová.

Chlapci podle ní oblečou původní kroj muzikantů v podobě režných třaslavic, plátěné košile se sámky a bílou drobnou výšivkou, „húseňáčku“ a ratinového kabátku.