Čtyřiadvacetiletá nadšená výtvarnice se sluchovou vadou se začala o umění zajímat více, jakmile se úspěšně dostala na Střední průmyslovou a uměleckou školu v Hodoníně „V mé rodině se umění doposud nikdo nevěnoval. Na škole, konkrétně v oboru propagační výtvarnictví, jsem začala rozvíjet své vědomosti 
a dovednosti. Hlavně jsem získala mnoho užitečných informací v oblasti grafiky," vypráví Skleňáková, které se podle jejích slov osvědčila postupem času hlavně kresba.

Pole a body

Ve studiu se rozhodla pokračovat. Úspěšně dokončila ve zlínském ateliéru Lubomíra Jarcovjáka bakalářské studium a nyní je již 
v posledním ročníku oboru volná grafika na Ostravské univerzitě. „Moji tvorbu také velmi obohatili zkušenosti na školských workshopech," říká žena.

Inspiraci pro svá díla čerpá mladá Lanžhotčanka z krajiny kolem sebe. „Všímám si obyčejných věcí a vidím je v minimalistických souvislostech. Celý ten pohled později přizpůsobuji své technice. Pracuji se skladbou základních geometrických tvarů, polí nebo linek a bodu. Využívám také dynamiky kresby a gesta," nechává se slyšet umělkyně vyznačující se zvláštní vnímavostí pro jevy, jež jsou za hranicemi viditelného.

Výstava v Lichtenštejnském domě je její první větší, avšak již v minulosti byla její díla součástí řady společných, uměleckých výstav na škole. „V budoucnu bych chtěla mít svůj vlastní ateliér, kde bych se mohla nadále věnovat grafice. Chtěla bych pořádat workshopy, kurzy a různé jiné tematické akce. Zatím je to ovšem pouze moje přání do budoucnosti," zmiňuje Lanžhotčanka.

Zároveň by nadaná grafička ráda v budoucnosti našla uplatnění v dobrém grafickém studiu. „Především bych si tam ráda osvědčila svoje získané znalosti a také získala nové zkušenosti," odtajňuje své další plány ostravská studentka.