„Hraní nám všem moc chybí. Proto jsme přemýšleli, co bychom pro naše diváky mohli přichystat. Protože nemáme nazkoušenou žádnou hru o jednom herci, napadlo nás právě předčítání pohádek. Původně jsme v tom byli jen my dva, jenže postupně se chtěli zapojit všichni členové souboru,“ usmívá se ochotník Janda.

S dramaturgií podle něj žádné těžkosti nebyly. „Každý z nás má nějakou oblíbenou pohádku. Tu pak přečte. My vše upravíme, sestříháme a snažíme se denně zveřejňovat na webu, sociální síti Facebook, i na youtube.com. Naivně jsme si mysleli, že to bude snadné, ale třeba stříhat jsme se učili prakticky za pochodu,“ říká Janda.

Zdroj: Youtube

Na denní příděl pohádek od divadelníků si lidé zvykli. „Volají a ptají se, kdy bude další. Dokonce se nám ozývají i jiní, jako například hustopečská spisovatelka Markéta Harazimová, že by rádi pohádku přečetli. Je to taková lavina a my jsme za to moc rádi,“ pochvaluje si člen boleradického souboru.

Některé pohádky jsou podle něj oblíbenější, jiné méně. „Museli jsme si dávat pozor, aby se nám některé neopakovaly. Třeba zrovna Zlatovláska je v kurzu. Nebo také O pejskovi a kočičce od Karla Čapka. Věřím, že se v našem podání budou líbit. Reakce máme zatím velice pozitivní. Sledují nás z různých koutů země, dokonce máme i ohlasy od krajánků ve Vídni,“ vypráví usměvavý ochotník, který v souboru působí již od roku 2004.

Zdroj: Youtube

Kromě pohádek se ochotníci snaží nahradit kulturní zážitky svým divákům i jinak. A to prostřednictvím takzvaného nouzového programu divadla, který rozjela vedoucí divadelního provozu Iva Kahounová. „Nás divadelníky moc velmi mrzí, že se s vámi nemůžeme setkávat v divadle, a dokonce ani spolu při zkouškách. Je nám po divadle smutno a věříme, že i řadě z vás. Dvakrát týdně proto, vždy v pondělí a ve čtvrtek, budeme na našem webu a facebooku zveřejňovat záznam jednoho z našich představení. Připomeneme si tak inscenace, které už nemáme v repertoáru,“ napsala Kahounová.

Diváci se tak díky speciálnímu programu opět mohli a ještě mohou podíval na představení Rok na vsi, Babička, Pygmalion aneb My Fair Lady ze Zelňáku, Zvonokosy nebo Šavle a píseň.

Ze všeho nejvíce se však herci těší, až se opět postaví na pódium před plný divadelní sál. Třeba s dramatem Kulhavý mezek, které mělo v únoru premiéru. „Jaro a zima jsou pro nás divadelníky nejsilnějšími měsíci. Přišli jsme o řadu přehlídek a festivalů, které bude jen těžké a prakticky nemožné nahradit, i kvůli sladění termínů s ostatními soubory. Hrát tak, jak jsme zvyklí, dříve jak na podzim určitě nebudeme. Naši diváci nám ale snad zachovají přízeň,“ věří Janda.