První věc, kterou v důchodu, do něhož vstoupí s úvodním červencovým dnem, udělá, je dát do pořádku nový ateliér. „Potom se chci dál věnovat malbě, kresbě a grafice. Nadále psát fejetony, poezii a odborné texty, což je běh na dlouhou trať," říká Křivánek, kterého děti na ulici oslovily jako pana Muzea.

Na nejbližší období připravuje výtvarné dílny. „Jde o krajinářský mini plenér. Zájemce chci uvést do krajiny, výtvarně ji pochopit a uchopit. Půjde o výtvarné výlety do nejbližšího okolí, což je Kančí obora, Pohansko a lužní les," jmenuje malíř známá místa.

Půjde o víkendové akce určené dětem i dospělým nadšencům výtvarné tvorby. „Sobota, neděle, třeba čtyři hodiny, ráno, dokud bude chladno. Šlo by o kresbu uhlem, rudkou, pastelem, přes akvarel až ke konečné finalizaci třeba akrylem na plátno," vysvětluje Křivánek s tím, že by se dílny konaly od července do srpna.

Od září pak břeclavský výtvarník plánuje otevřít výtvarné studio. „Opět pro děti a dospělé. Zaměřené na kresbu, malbu a grafiku. Zároveň připravuji studenty na přijímací zkoušky na výtvarné školy. Věnuji se ale také oceňování obrazů a poradenství při nákupu nebo při restaurování uměleckých děl," objasňuje muž, jenž svými fejetony přispívá do týdeníku Nový život.

Že by šlo o všechny plány, Křivánek odmítá. „Při mém pomalu přicházejícím důchodu bych se chtěl chodit koupat do volných vodních toků, zalévat zahrádku a taky pocucávat lahodné stříčky bílého vína," dodává s potutelným úsměvem Křivánek.

Pětašedesátiletý výtvarník byl mezi čtyřmi významnými břeclavskými osobnostmi, které letos převzaly z rukou prvního muže Břeclavi Oldřicha Ryšavého cenu starosty města. Křivánek ji získal za celoživotní činnost v oblasti výtvarného umění a kultury.