Kulturní domy, sokolovny a kdejaké další taneční sály jsou až do března zamluvené. Plesy pořádají spolky, školy, města, firmy i velké podniky. „Musíme to tady nachystat tak, aby byla celá plesová sezona na úrovni. Kulturní dům celý generálně uklidíme, nachystáme parkety, vyzdobíme sál,“ řekl ředitel hodonínského kulturního domu Zdeněk Grombiřík. Plesová sezona tady začne příští sobotu plesem zdejšího městského úřadu a potrvá až do března.
 
Dobrá zábava
 
Šňůra plesů je podle brněnského psychologa Jiřího Brančíka vhodně načasovanou zábavou. „Je to součást tradice, protože toto roční období je vždycky zasvěceno setkávání lidí při slavnostnějších příležitostech a má to svůj význam. Lidé nemají moc jiných aktivit. Je zima, a tak se scházejí na společenských událostech. A trochu noblesy mají lidé rádi,“ uvedl Brančík.
 
Leoš Kakáč z Petrovic zvládne letos asi tři plesy. „Moc netančím, spíš si povídám s přáteli,“ podotkl muž. Nejradši má hasičský v Petrovicích. Sám totiž s ohněm bojuje. „Nijak zvlášť se na to nechystám. Je to, jako bychom šli s kamarády do hospody,“ dodal.
 
„Dřív jsem chodil na plesy pravidelně, ale teď je moc práce. Pokud to je ale možné, tak jdu,“ řekl zase třiadvacetiletý instalatér Roman Jakubiček z Dubňan na Hodonínsku. Letos se chystá na dubňanský ples sportovců, láká ho i ples hodonínské stavební školy a místního gymnázia.
Někteří lidé se postupně o „plesání“ přestali zajímat. Podle nich nejsou plesy už to co kdysi. „Dřív jsem na plesy chodila. Ale jejich úroveň začala na Vyškovsku postupně upadat. Proto už teď na žádné nechodím,“ uvedla třeba Gabriela Kubinská z Vyškova.
 
Proto v některých městech existují speciální taneční školy pro lidi, kteří si chtějí na plesech opravdu zatančit. A pokud možno, všechny společenské tance. Například v Hodoníně se lidé na plesovou sezonu připravují v tanečním kurzu pro dospělé. „Je to šest let stará novinka. Organizujeme i speciální ples s živou kapelou. Proč? Protože jsme zjistili, že plesů, které nabízejí příležitost zatančit si všechny tance, není mnoho,“ řekl ředitel kulturního domu Grombiřík.
 
Vyhlášený je například ples brněnské Masarykovy univerzity. „Je to zároveň i oslava založení univerzity a prostor pro společenské setkání členů akademické obce, vyučujících, studentů i absolventů,“ řekla mluvčí univerzity Tereza Fojtová. Program je takový, aby si všichni přišli na své. Zahraje cimbálová muzika i živá taneční kapela. Letos bude ples už podeváté. Sedmadvacátého ledna se bude tančit ve všech prostorách brněnského Besedního domu.
 
Bohatší na venkově?
 
Na vesnicích a v malých obcích jsou oblíbené plesy různých spolků, většinou s bohatou tombolou. „Právě se chystám na myslivecký ples, který bude o víkendu v Božicích. Doufám ale, že v tombole nevyhraji divočáka. Nevěděla bych, co s ním,“ směje se mladá žena z Brna.
 
Své plesy organizují i vinaři. Například osmnáctého ledna pořádá město Hustopeče svůj vinařský ples. „Hustopeče jsou městem dobrého vína, proto vinařský ples. A letos bude obzvlášť reprezentativní,“ slibuje místostarosta města Jiří Teplý.
„Výzdobu nám dělá scénograf z Prahy, pozváni jsou vinaři z Rakouska a slovenské Modry. V tombole bude plno vína a vinařských pomůcek,“ doplnil Teplý.
 
Jsou i lidé, kteří takové zábavě nepřišli na chuť. „Mě na plesech nikdo neuvidí,“ uvedla Jarka Všetičková z Moravské Nové Vsi na Břeclavsku. „Teď se ale chystám synovi na polonézu. To jsou ale dva plesy za celou dobu, co tady bydlím. Dávám přednost country,“ dodala.