„Přišel jsem na festival proto, že je to jediná akce pro mladé v Podivíně za dlouhou dobu. Znám trochu Sanitku, takže jsem zvědavý i na další skupiny, které už jsem slyšel někde hrát,“ vysvětlil důvod návštěvy Jakub Zezula z Podivína. A jeho kamarád Marek Huňa souhlasil.

Akci uspořádal člen skupiny Sanitka spolu s tamním Sokolem. Vybrané dobrovolné vstupné proto půjde právě na sokolské aktivity.
„Jakákoliv činnost, kterou Sokol vyvíjí, je dobrá. Aspoň se může nějakým způsobem zviditelnit. V Podivíně je konkurence mezi Sokolem a Slavojem. Ten však pořádá jen maškarní ples, ale v oblasti kultury se už ničemu nevěnuje. Kdežto my se zaměřujeme jak na cvičení, tak máme i divadelní soubor a chceme, aby tady lidé měli kulturní vyžití,“ přiblížil hlavní důvody akce jednatel Sokola Podivín Leopold Görner.

Nápad na festival vznikl náhodně při anglické konverzaci Dalibora Klusáčka ze Sanitky s náčelnicí Sokola.
„Podle mého máme v regionu dost velký výběr na to, abychom mohli uspořádat malý festival se čtyřmi kapelami. Určitě by se jich dalo sehnat i více, ale takhle každá hrála asi hodinu, takže to vyšlo přibližně do půlnoci,“ vysvětlil Klusáček.

Sanitka přišla na řadu jako druhá. A v zaplňujícím se sále se objevovali už i první tanečníci. Ostatní zatím jen přihlíželi. „Ve třech kapelách najdete alespoň jednoho obyvatele Podivína. Lidé by asi mohli na tyto regionální kapely chodit více, ale trh je přesycený diskotékami. Doba zábav a koncertů je už bohužel dávno pryč. To, že v minulosti přišlo i na místní kapely pět set lidí, to už dnes neexistuje,“ byl zklamaný Klusáček. Jak ale dodal, pár fanoušků přijelo na koncert třeba i z Blanska.

Velkým zážitkem pro návštěvníky festivalu byla určitě kapela Gang of Lolitas. Přestože jsou její členové z celé republiky, zastoupení má i Podivín. Díky Radimu Pacalovi.

„To, že hrajeme v Podivíně, je pro mě takové zadostiučinění. Můžu představit naši kapelu na normálním pódiu se standardním vybavením. Hrajeme takové hodně živelné funky,“ líčil Pacal.

Ten moc dobře ví, že skloubit hraní v kapele s běžným zaměstnáním není vůbec jednoduché.
„Donedávna jsem byl také zaměstnancem. A bylo těžké si vzít jen tak volno, chtěli jsme hrát hodně, ale z práce mě nechtěli vždycky pustit. Nejlepší je to asi dělat ve věku kolem dvaceti let, kdy ještě nemají muzikanti rodiny a mohou být třeba na pracovním úřadě, přivydělávat si a hrát,“ obdivoval amatérské kapely s tím, že živit se muzikou je v dnešní době hodně těžké.

Na pódiu se představila také skupina Větry z jihu, která zahrála především převzaté rockové hity.