Slunečné nedělní odpoledne lákalo k procházce do přírody, a tak si probouzení podzimní královny nechal ujít málokdo. Překonat nástrahy, splnit úkoly, zakopnout o bludný kořen či si zahrát s vílami na slepou bábu, zvládlo každé dítko. S medailonkem na krku musely děti projít bezmála deset stanovišť a víly je vždy odměnily kouzelným zaříkávadlem. „Buď má palačinka,“ chichotala se mladičká víla, která lákala dětičky k hrátkám.

Avšak po slovech: „mňam, palačinku tu si dám,“ vzali malí nebojsové nohy na ramena.

Jejich cesta kaštanovou alejí skončila na prostranství u tribuny, kde se všechny děti shromáždily a kouzelnou básničkou recitovanou do korun stromů přivolávaly podzimní paní. Jejich slova přerušil až dusot koňských kopyt s kočárem vezoucím tolik očekávanou podzimní královnu.

Ta převzala žezlo a vládu nad nadcházejícím obdobím a její místo v odjíždějícím kočáře zasedla loučící se letní královna. Ušmudlané dlaně a černé pusy dětí nasvědčovaly tomu, že pečené bramboře či jablku málokdo na závěr příjemného dne odolal.

Autorka: Kateřina Kopová