Díky takzvané canisterapii důchodci v kontaktu se psem získají pocit lásky a zájmu. Fenka zlatého retrívra patřící Hasilové tlapkou navázala kontakt s mužem na lůžku. Tvůrkyně stihla zmáčknout spoušť svého fotoaparátu. „Byla to momentka. Spontánní věc. Při focení jsem si jen pohrála se světlem,“ popisuje.

Starší lidé v domovech důchodců či léčebnách dlouhodobě nemocných jsou podle ní moc vděční za dotek a za čas, který mohou se psem strávit. „Jsou často osamělí, zvířata jim navodí pocit spokojenosti,“ uvádí.

Důchodci jsou podle Hasilové rádi i za právě takové fotografie. „Klienti domovů si je třeba ukazují navzájem nebo návštěvám,“ dodává.

Canisterapii se Hasilová věnuje už třináct let, nyní nejvíc ve Valticích a okolí. „Prakticky od začátku jsem si s sebou brala foťák. Postupně se mé snímky posunuly víc k zachycování emocí,“ svěřuje se.

Její vítězná fotografie s názvem Psi pro duši se dostala i na výstavu soutěže Czech Press Photo na pražské Staroměstské radnici a byla jednou z pěti, které vydražili pro Centrum Paraple.

Hasilová nedávno získala ocenění i za svůj další snímek, tentokrát třetí místo v soutěži se záběrem problematiky hendikepovaných. Byl na téma Svoboda pohybu. „Zachytila jsem nevidomého člověka s vodicí holí na speciálně přizpůsobeném chodníku,“ říká žena.