Devět herců na jevišti mluvilo jazykem slavného anglického dramatika, zachovány jsou i časté slovní hříčky autora. Scénář se ale menších úprav dočkal. „Změnili jsme italská jména na moravská. Znepřátelené rody Monteků a Kapuletů nahradily dlouholeté spory vinařských rodin Garčiců a Radkovičů,“ zmiňuje muž.

Divadelníci také zasadili děj do svérázného moravského prostředí doby nedávné. Místem dramatu je vinařská vesnice Hlohovec v období dvacátého století.



Nápad podle Uhra, který je povoláním gymnaziální učitel, vyplynul souhrou náhod při jednom večeru. Nazkoušet hru dokázal břeclavský soubor za zhruba tři měsíce.

Břetislav připravil překvapení i pro diváky v hledišti. „Nesedí v klasických řadách, ale v půlkruhu. V představení jsou pasáže, kdy jsou hercům velmi blízko. Typická bariéra mezi divákem a hercem se občas naruší,“ přibližuje dvaatřicetiletý režisér.



Obecenstvo vidělo v jedné ze scén fašankový průvod masek, jenž ve hře nahradil původní maškarní ples. „Jedním z cílů bylo, aby hra Romeo a Julie v našem podání byla bližší divákům v regionu. Jsou v ní prvky folkloru,“ dodává Uher.

Nejbližší repríza je také vyprodaná, soubor pro velký zájem zvažuje další představení.

DAVID KVAPIL