Počátky komiksu lze podle ní sledovat už u Josefa Lady v roce 1922. Ten jako první používá u obrázků dialogové bubliny charakteristické právě pro komiks. „Dalším průkopníkem komiksu u nás byl Ladislav Vlodek a Ondřej Sekora, jejichž dílo výstava také představí. Velký převrat ve třicátých letech formuje vznik Rychlých Šípů, které začínají pravidelně vycházet," popisuje Zháňalová.

Slibný vývoj ovšem přerušuje druhá světová válka a poté únor 1948. „I přesto se na našem území vyskytli autoři, kteří svou tvorbou přesahují dosavadní mýty o komiksu. I přes počáteční odmítání se prosazuje Kája Saudek, který pokud by mu to doba dovolila by jistě stál na špičce světové tvorby komiksu. Tento zvučný autor se prosazuje zpočátku ve filmu. Kdo chce zabít Jessii? a Čtyři vraždy stačí, drahoušku! jsou dnes již legendami," připomíná kurátorka.

vernisáž s autory
Retrospektivní výstava, která přináší kompletní průřez stoletím českého komiksu, začne v břeclavské synagoze ve čtvrtek v pět hodin odpoledne za účasti některých autorů. Dorazit má například autor Zeleného Raoula Štěpán Mareš.

A pokračuje. „V roce 1969 světlo světa poprvé spatřil legendární Čtyřlístek, který se představí v originálních kresbách a skicách autora Jaroslava Němečka. Uskupení Polylegran, jež je spojené s týdeníkem Mladý svět, bude reprezentovat humorista Jiří Winter Neprakta, který spolu s Adolfem Bornem tvořil páteř tohoto spolku."

Sedmdesátá a osmdesátá léta nepřejí jakékoliv komiksové tvorbě, jež je vnímaná jako produkt západního kapitalismu. To na druhé straně podněcuje tvorbu undergroundových autorů, například Vladimíra Tučapského.

Jak dále Zháňalová uvádí, devadesátá léta měla teoreticky přát tvůrcům tohoto dříve nepohodlného umění, potenciál však zůstal překvapivě dlouho nevyužitý. „Až silná generace autorů tvořících po roce 2000 je obrovským restartem českého komiksu. Kolem časopisu Aargh! se shlukuje takzvaná Generace nula, která je tvořená skutečně špičkovými umělci s vypravěčským talentem. Tato generace bude na výstavě zastoupená Jiřím Grusem, Jaromírem 99, Adolfem Lachmanem, Lelou Geislerovou, Vladimirem 518 či Pavlem Čechem," vyjmenovává.

Radikálnější forma, která se na světlo světa mohla dostat až po roce 1989, je politická satira. Jejím nejvýznamnějším autorem je Štěpán Mareš, který přijede představit svého Zeleného Raoula.