Ve srovnání třeba se Starým Městem je hradisko v Mikulčicích ojedinělé svým dochováním. „Kontinuita osídlení v Mikulčicích byla až na drobné výjimky přerušena a areál zůstal i díky pozdějščím záplavám nedaleké řeky Moravy už neosídlený," zmínila vedoucí památníku Gabriela Dreslerová.

V hodonínské Zoo rozdávali chovatelé tradičně dárky vybraným zvířatům. Zatímco šimpanzi se radovali ze zabalených krabic, ve kterých našli ovoce a zeleninu, jihoafričtí lvi se přetahovali o kusy syrového masa.
Vánoční rvačka v Zoo Hodonín: nakonec se dárky dostaly na každého, podívejte se

Slovanské hradiště v Mikulčicích

* Velkomoravské hradisko Valy u Mikulčic bylo součástí raně středověké osídlené oblasti.
* Svůj nejvyšší rozmach lokalita zažila v průběhu druhé poloviny 9. století.
* Rozprostírá se v prostoru zemědělsky využívané krajiny, jíž se příliš nedotkl další středověký ani novověký stavební rozvoj.
* Díky archeologickým výzkumům, které započaly v roce 1954, byly nalezeny kromě zjevných pozůstatků mohutného opevnění i četné kostely.

Místo je tak ideální pro archeologické výzkumy, které tam trvají už od padesátých let minulého století. „Stále průběžně doplňují mozaiku poznání života Slovanů v devátém století našeho letopočtu," doplnila Dreslerová.

V reakci na poslední neúspěšnou nominaci o zařazení na seznam světového kulturního dědictví z roku 2015 se česká strana rozhodla, že nový pokus o nominaci učiní v rozšířeném formátu. „A to jako společný projekt tří hlavních velkomoravských lokalit - Mikulčice/Kopčany, Pohansko u Břeclavi a Staré Město u Uherského Hradiště," informoval náměstek hejtmana pro kulturu František Lukl.

Česká republika tehdy žádost stáhla na základě nepříznivého hodnocení Mezinárodní rady pro památky a pamětihodnosti. „Rozšíření žádosti i na další statky s sebou přináší nutnost užší spolupráce, kooperace na vytvoření jednotné prezentace Velké Moravy, jejího významu z hlediska archeologického i historického," přiblížila Dreslerová.

Oficiální zahájení přípravy nominace plánují zástupci Jihomoravského kraje propojit s otevřením nové expozice v Mikulčicích. „To by se nám, když covid dovolí, mělo povést příští rok, kdy si budeme připomínat dvanáct set let od první doložené historické zmínky o Moravě a Moravanech," nastínil Lukl.

Podle Hemzové by se mělo stát Slovanské hradiště v Mikulčicích pro svou jedinečnost součástí seznamu světového dědictví Unesco. „Byla tam řada jedinečných nálezů. Díky propojení na Slovensko je nyní místo ještě více vyhledávané," podotkla Hemzová.

Mezi šestici světově proslulých vinic na seznamu Unesco se chce zařadit také Šobes v Národním parku Podyjí na Znojemsku.

Minaret u Lednice na Břeclavsku v zimním hávu. Fasáda v přízemní části svítí novotou, 9.2.2021
Čtvrt století Lednicko-valtického areálu v Unesco: chlouba i důvod k omezením

Jedinečnost této vinice ukázaly dlouhodobé průzkumy odborníků z brněnské Mendelovy univerzity. „Místní terroir se výrazně odlišuje od ostatních viničních tratí díky jedinečné souhře umístění vinice na kopci v údolí řeky Dyje a slunečního záření. Snaha o zápis mezi památky Unesco je proto logická,“ uvedl Pavel Pavloušek, který průzkum vedl.

Snahu podporuje také město Znojmo. Vinice Šobes patří Znovínu Znojmo. „Před pár dny jsem byl u znojemského starosty. Touto aktivitou se začnou zabývat v příštím roce," sdělil ředitel vinařství Pavel Vajčner.

Vinice Šobes
* Je jedna z nejstarších a nejznámějších viničních tratí v České republice.
* Nachází se uprostřed Národního parku Podyjí.
* Vinici v současnosti vlastní společnost Znovín Znojmo.
* Plocha celé viniční trati je asi 16 hektarů, vinná réva se pěstuje na ploše asi 11 hektarů.