Umělci se nechává inspirovat věcmi či lidmi a situacemi kolem sebe. Společným tématem je Víc než nárok. I když každý si jej pak přizpůsobí.

Přestože už se Štkaní koná potřetí, do Mikulova přijela parta pořadatelů ze stejnojmenného sdružení poprvé. „Je tady hezky a město nám vyšlo hodně vstříc. Výsledná díla chceme pak vystavovat i v jiných městech, třeba v Brně či Praze. Ale něco chceme nechat i tady,“ uvedla za pořadatele Lenka Matějová.

Hlavním cílem má být především setkávání a poznávání lidí. Ti si mohou vybrat z několika zajímavých dílen, ale nikdo jim nebrání v tom, aby se přišli inspirovat i do jiné.

Všichni si pomáhají

„V naší dílně je šest stálých účastníků, ale občas k nám zavítají i slečny z fotografické dílny, které si tady něco šijí. Celý workshop Štkaní je udělaný tak, že se všechna práce prolíná, všichni se snažíme spolupracovat,“ vysvětlila vedoucí módní dílny Lucie Malá. Hned vzápětí však přiznala, že někteří zkušenější účastníci její rady nepotřebují, jiným ale ráda všechno vysvětlí a ukáže.

„Chtěla jsem hlavně poznat nové lidi a také si vyzkoušet něco nového. Sice jsem už šila, ale chtěla jsem si rozšířit obzory. Výsledným dílem budou šaty. Možná, že bych se v budoucnu chtěla zabývat designem, takže i tady si právě můžu zkusit různé kombinace barev,“ prozradila důvod přihlášení se na Štkaní osmnáctiletá Michaela Kalivodová z Bučovic.

V dílně tak vznikají modely, které by ženám neničily postavu. „Ženy byly vždycky něčím či někým omezované, jiní jim diktovali, co mají nosit, jak to má vypadat. Přitom jim oblečení deformovalo postavy a ničilo zdraví. Takže se pokoušíme ukázat svůj pohled, jak by to mělo být,“ svěřila se Malá.

„Finální myšlenka celého workshopu je společný projekt. A postupně se snažíme, aby i sami účastníci spolupracovali a pomáhali si. Jestli se to podaří, teprve uvidíme. V budoucnu by to mohlo být i tak, že nebudou jednotlivé dílny, ale spíše spojené pásmo,“ zamyslel se nad dalšími ročníky spolupořadatel Jakub Gaja.

Ve třídách mikulovského středního odborného učiliště ale vznikají i další zajímavosti. Například fotografie, ruční papír, obrazy či sochy.

„Sešli jsme se tady tři lidi z uměleckých vysokých škol. Takže naším cílem je spíš poznávání se, než abychom se navzájem něco učili. Tvoříme tady objekty na principu skládání různých věcí, které buď najdeme, nebo si je sami uděláme prozradila Lenka Janůšková z Fryštáku. Výsledného psa ležícího u dutého kmene stromu chce nechat žákům v areálu školy.

Čtyřicet účastníků letošního ročníku přijelo ze všech koutů republiky. Z Mikulova se ale neúčastní nikdo. Co mladí lidé během deseti dní v Mikulově vytvořili, zjistí zájemci ve středu od tří hodin odpoledne nejen na tamním Náměstí.