Je to republiková rarita. A zřejmě i evropská. Co? Stálá divadelní scéna v obci, která nemá ani devět set obyvatel. Jen za první letošní půlrok nabídne boleradické divadlo publiku bezmála padesát představení. S minimem dotací, za své.

„Ano, je to výjimka. Vysoké nad Jizerou má sice také divadelní sál, ale s multifunkčním využitím. U nás je všechno podřízeno divadlu. V jiné obci srovnatelné velkosti do sto obyvatel těžko najdete něco takového,“ připustil starosta Boleradic Jan Koráb.

Stálá vesnická scéna funguje hlavně díky úsilí několika nadšenců, kteří divadlo dělají zadarmo, s láskou. „Divadlo nemá jediného zaměstnance mimo uklízečky. Je to čistě amatérská záležitost. Není jednoduché přesvědčit diváka, aby přišel a zaplatil vstupné. Musíme se snažit přivést divadla, které je kvalitní a osloví,“ ví jednatel boleradického divadelního spolku bratří Mrštíků Jiří Janda.

Právě domácí ochotníci totiž divadlo, které je orelským majetkem, provozují. A hlavně na něj musí vydělat. Například v roce 2009 stál provoz divadla tři čtvrtě milionu korun.

„Tak osmdesát procent nákladů pokrýváme z vlastní činnosti, tedy ze vstupného. Musíme se pořádně otáčet, abychom to dali dohromady. Složité je hlavně zimní období, kdy se budova musí vytápět. Intenzivně se zkouší, takže je nutné tempertovat i přes týden,“ popsal Koráb, který je sám zapáleným ochotníkem.

Jak přiznal, zhoršená ekonomická situace provoz divadla dost ztěžuje. „Účelová dotace na krajskou divadelní přehlídku bude letos výrazně nižší než minule. Ani od sponzorů zřejmě nedostaneme tolik. Také dotace od obce budou tentokrát pro všechny boleradické spolky a organizace oproti dříve obvyklé výši jen asi padesátiprocentní,“ shrnul starosta propady.

Správní rada divadelního spolku, která se schází každých čtrnáct dnů, proto musela leckde utáhnout kohoutek. „Technika, kterou jsme plánovali dokoupit, se seškrtala jen na to nejnutnější. Sníží se i počet zájezdů. Chceme se soustředit hlavně na hraní na domovské scéně. To přinese peníze a pokryje náklady,“ přiblížil vynucené úspory.

Domovský soubor má totiž v divadle nejvíce představení. Jen Cikánský baron, velmi úspěšné představení poslední sezóny, se v Boleradicích dočkal více než dvaceti repríz. „Není to zase nic až tak výjimečného. Také Noc pastýřů jsme hráli zhruba dvacetkrát a My Fair Lady dokonce téměř čtyřicetkrát,“ vyjmenoval Janda komerčně nejúspěšnější boleradické kusy.

I díky „baronovi“ zatím divadelní spolek odmítl řešit nižší přísun peněz navýšením vstupného. „I když je to na hranici ekonomické únosnosti, nechceme a nebudeme naše problémy přenášet na lidi,“ potvrdil Koráb, který upozornil, že na konec března chystají Boleradičtí premiéru Babičky.

„Je dobře, že tady divadlo je. Je to zviditelnění dědiny a pomáhá to všem. Pokud to ti lidé chtějí dělat a vydělají na sebe, je to jejich věc,“ komentoval existenci kamenného divadla v Boleradicích tamní vinař Ladislav Šlancar.