„Nejstarší náhrobek, který jsme na mikulovském hřbitově zkoumali, pochází z roku 1618. Zatím máme rozluštěnou polovinu hřbitova. Jaroslav Achab Haidler, který je autorem projektu, zmapoval už nejcennější část hřbitova – rabínský vršek,“ popisuje Sylva Chludilová ze Spolku přátel židovské kultury.
Podle jejích slov je překlad každého z náhrobků malým rébusem. „Nejde jen o překlad z hebrejštiny, ale i z aramejštiny. Navíc je potřeba znát podrobně Starý zákon, protože je na něj na náhrobcích spousta odkazů,“ vysvětluje.


Znovunalezené informace pomáhají také Židům, kteří přijíždějí do Mikulova pátrat po svých předcích. „Ozývá se nám hodně lidí. Je to zajímavé i pro lidi, kteří se zabývají genealogií obecněji,“ vypráví Sylva Chludilová.


Na pomnících lze kromě jména a datace zemřelého vyčíst také jeho povolání a další informace. Spolek přátel židovské kultury v Mikulově proto pečlivě vytváří archív s těmito informacemi. Jaroslav Achab Haidler ostatně plánuje vydat o zmapovaných židovských hřbitovech knihu.
„Projekt zaměstnává v podstatě dva lidi, mě a webmastera. Potom se ale najdou další nadšenci, kteří výzkumu obětují svůj volný čas. Jako je Sylva Chludilová se svojí dcerou. Někdy nám pomáhají i studenti hebrejštiny,“ popisuje autor projektu Jaroslav Achab Haidler, který je zároveň hercem Činoherního klubu v Ústí nad Labem.


Podle jeho slov mezi hlavní nepřátele výzkumu patří eroze. „Data jsou totiž na náhrobcích napsaná římskými číslicemi. Pokud eroze naruší náhrobek, můžeme jej potom špatně datovat,“ popisuje úskalí výzkumu Haidler.
Na výzkumu židovských náhrobků ho nejvíce láká obsah písma. „Líbí se mi láska a úcta k tradici, která se do nápisů promítá, i to, jak je písmo krásně koncipované,“ říká.


Součástí projektu Keshet by se měly stát všechny židovské hřbitovy v republice. V současné době je jich zmapovaných už dvaačtyřicet. Mikulovský židovský hřbitov ale patří k nejvzácnějším a nejrozlehlejším v republice.