„Je pravda, že o židovství je teď větší zájem. Určitě je to i tím, že za socialismu se této problematice muzea nevěnovala. Navíc po válce se Židé ke své víře moc nehlásili, řada z nich měla pocit, že jsou tady nežádoucí, a proto odešli do Izraele,“ objasnila oživení tematiky židovství ředitelka břeclavského muzea Alena Káňová.

Podle ní až třeba třetí generace poválečných Židů v Břeclavi se vůbec začala ke své víře hrdě hlásit.

„Břeclav teď má stálou výstavu o historii židovství ve městě. A nově od začátku dubna i zapůjčenou o zvycích a tradicích Židů. Nadále se budou konat komentované prohlídky židovského hřbitova a tamní obřadní síně. Na tu navíc neustále sháníme peníze na opravu,“ nastínila Káňová.

Koncem minulého roku se veřejnosti uzavřely dveře mikulovské synagogy, protože ji čeká rozsáhlá rekonstrukce. „Věřím ale, že expozice v obřadní síni na židovském hřbitově to všem vynahradí,“ uvedl ředitel Regionálního muzea v Mikulově Petr Kubín.

K vidění tam jsou modlitební řemínky, rituální kořenka, pesachový pohárek, mužská a ženská souprava oblečení do rakve, vstupní železné dveře dolní synagogy, obraz Samuela Brunnera z roku 1925 a další artefakty z muzejního depozitáře.

Na stěně hned proti vchodu visí dokumentace znázorňující současný stav zmapování židovského hřbitova. „Cílem práce našeho spolku je zanesení každého náhrobku do mapy. A měl by mít své číslo, fotografii, přepis i překlad toho, co je na pomníku napsané,“ vysvětlila Marie Leskovjanová ze Spolku přátel židovské kultury Mikulov.

Mikulovský rodák Sonnenfels

Další zdi pak zdobí informační panely ve třech jazycích doplněné obrázky, grafikou i fotodokumentací. Vypráví třeba o moravských zemských rabínech nebo o židovské čtvrti v Mikulově. Jejím nejvýznamnějším rodákem je Josef von Sonnenfels, který dokonce působil na dvoře Marie Terezie a zasadil se o zrušení útrpného práva v roce 1776.

Židovství se věnuje i výstava Romana Šafránka v mikulovské Galerii Efram. Jeho obrazy zachycují hodonínskou, břeclavskou nebo mikulovskou synagogu. Sám má v oblibě především ty nejjednodušší stavby. „Obecně nejsou příliš nápadné, schovávají se v zástavbě. A o to víc vás pak překvapí interiér. Opravdu monumentální prostor skrývá třeba rousínovská synagoga,“ nechal se slyšet výtvarník.

Poprvé se v židovské modlitebně ocitl v Praze. „A přepadl mě tam pocit něčeho, co tam chybí. Synagoga je prostor pro lidi a krása staveb to prázdno nenahradí,“ přemítal. Výběr z jeho Moravských synagog, které se zčásti inspirují prací Jiřího Dokoupila, bude v galerii k vidění do konce dubna.

Jak ještě uvedla Káňová, letos se v synagoze uskuteční jednadvacátého května už druhá Muzejní noc s tematikou židovství. Zazní židovské písně a lidé uslyší i zajímavosti o Břeclavi.

ELIŠKA WINDOVÁ
DANA SMRČKOVÁ