Oč jde: vedení Mikulova se rozhodlo, že v dalším kalendářním roce přestane dotovat městskou galerii. K razantnímu kroku se mikulovští představitelé rozhodli sáhnout po analýze, kterou provedla společnost Mikulovská rozvojová. Výsledek? Jasný. Městu se provoz nevyplatí. V pokladně tak zůstane zhruba dvě stě tisíc korun.

„Ve velmi napnutém rozpočtu půjde o nemalou úsporu,” citovala Dana Smrčková jednatele Mikulovské rozvojové Jaroslava Smečku.

Vedení radnice si na rozdíl od okolních měst a obcí rozhodnutí může dovolit. Kromě městské galerie funguje v Mikulově dalších asi šest míst, která slouží k výstavám a dalším kulturním akcím.

Ve čtvrtek patnáctého prosince se nabídka navíc rozšíří o Galerii Závodný, kde se uskuteční vernisáž dvojice Dalibor Chatrný a Radek Kratina. „Zrušením městské galerie dáme větší prostor právě těmto subjektům, a budeme se tak bude moci plně věnovat dalším aktivitám, které se momentálně připravují jak časově, tak i programově na příští rok,“ uvedl Smečka.

Bez galerie? Ne

V Břeclavi či Hustopečích jsou podobná rozhodnutí zcela vyloučená. Mikulov v regionu platí za jedno z nejatraktiv­nějších míst pro turisty a galerie tam s lehkou nadsázkou stojí na každém rohu.

„U nás konec dotování městské galerie a muzea nepřipadá v úvahu. Jsou u nás pevnou součásti kultury a navíc podobné zařízení tady není. Patří k nepostradatelným součástem města. Každý měsíc je tam zajímavá výstava. Navíc místo využíváme i k přeshraniční spolupráci,” oznámil starosta Hustopečí Luboš Kuchynka.

Možnost Mikulovských mohou tiše závidět také v Břeclavi. Mimo radnicí řízenou galerii a Lichtenštejnský dům funguje ve městě jen výstavní síně Antonína Vojtka.

„Myslím si, že město by mělo kulturu zajišťovat. Kdyby to tak nebylo, umělcům by vznikl handicap a neměli by kde vystavovat. Nikdy jsme se nebavili o tom, že muzeum a galerie by přešly do soukromých rukou,” sdělil tajemník břeclavské radnice Zdeněk Opálka.

Právě s myšlenkou, že by mikulovskou galerii využil některý z podnikatelů, si tamní představitelé pohrávají. Podmínka je ale jasná: prostory musí zůstat kultuře.„Jako ideální řešení bych viděl například spojení kavárničky s pořádáním drobných, prodejních výstav,“ navrhl Smečka.

Historie Městské galerie sahá do jara 2007, kdy vznikla v prvním patře budovy na Náměstí vedle Sgrafitového domu. Prostory dříve sloužily jako obchod nebo kanceláře. potřebnou opravu budovy, která měla narušenou statiku, pokryla miliónová dotace od ministerstva kultury. Více než milión osm set tisíc korun pak doputovalo z městské pokladny.