Předchozí
1 z 6
Další

Běžná procházka? I 40 kilometrů. Kralovič dobíjí při poutích baterky své duše

Na jednodenní výlety do slovenského Šaštína vyrážejí k Bazilice Sedmibolestné Panny Marie turisté celkem běžně. Ne tak ale po svých. Pro Josefa Mariana Kraloviče z Velkých Bílovic jde přitom o běžnou čtyřicetikilometrovou vycházku. V polovině července se vůbec poprvé pěšky vydal do rakouského poutního města Mariazell. „Za pět dnů jsem ušel 226 kilometrů," říká Kralovič, sedminásobný otec, který letos oslavil padesáté narozeniny.

Josef Marian Kralovič na cestách.Zdroj: archiv J. M. Kraloviče

Poslední den ušel třiapadesát kilometrů. „S plnou polní na zádech, v Alpách pořád do kopce, to byl nářez,“ říká muž z Velkých Bílovic, který se letos poprvé vydal na cestu bez map a jen s použitím hodinek s GPS navigací. „Už bych neměnil,“ usmívá se. Po svých putuje světem už dvacet let. „Leccos mám odšlapáno. Pravidelně chodím každý rok o prázdninách přes poutní místo Žarošice na Velehrad a Svatý Hostýn, což je asi 140 kilometrů,“ vypráví Kralovič.

Josef Marian Kralovič na cestách.Zdroj: archiv J. M. Kraloviče

Základem pro chodce jsou podle něj dobré boty a výbava. „Je třeba mít skutečně kvalitní trekingové boty, krosnu, spacák, stan, hygienu, vodu a pak samozřejmě jídlo – v odlehčeném, miniaturním a kvalitním provedení. To vše člověk totiž musí nést na zádech, což je o dvanáct až čtrnáct kilo navrch,“ vyjmenovává padesátiletý poutník.

Josef Marian Kralovič na cestách.Zdroj: archiv J. M. Kraloviče

S nocováním a osobní hygienou to ani na pěších cestách složité není. „Buď se domluvím, že někde přespím, nebo si zkrátka ustelu tam, kam zrovna dojdu. Pod mostem, stromem, v kempu či v penzionu. Koupu se v řekách, potocích, nebo u někoho zazvoním a poprosím o kýblík vody,“ přibližuje sedminásobný otec.

Josef Marian Kralovič na cestách.Zdroj: archiv J. M. Kraloviče

Jeho cesty mají primárně duchovní podtext. „Jsem věřící člověk, který cestami reaguje na boží volání. Čím více mám unavené nohy a tělo, tím více odpočívá moje hlava, mysl a psychika. A duše? Jako učitel, který je celý rok mezi spoustou dětí, se na okamžiky samoty a klidu velmi těším. Dobíjím tak baterky,“ prozrazuje Kralovič.

Josef Marian Kralovič na cestách.Zdroj: archiv J. M. Kraloviče

V souvislosti s putováním má ještě několik snů. „Rád bych se vydal do polské Čenstochové, to je asi 420 kilometrů, dále na slovenskou Mariánskou poutní cestu, což je asi 660 kilometrů, no a samozřejmě do španělského Santiaga de Compostela. To je asi 880 kilometrů dlouhá pouť,“ nastiňuje.

Josef Marian Kralovič na cestách.Zdroj: archiv J. M. Kraloviče