Předchozí
1 z 5
Další

Housle? Málem jsem hrál na violoncello, směje se virtuos Jiří Partyka

Když začal v sedmi letech chodit do lidušky, zpočátku pro něj neměli housle. Málem proto skončil u violoncella. O skvělého houslového virtuosa však česká hudební scéna nepřišla. Břeclavský rodák Jiří Partyka nakonec hru na housle vystudoval jak na brněnské konzervatoři, tak i na pražské Akademii múzických umění. Na tom, aby hrál právě na housle, trvala jeho maminka. „Sama v mládí totiž na housle hrála. První hodiny houslí byly ve znamení držení jablka, což byla v tehdejší době menší pomůcka pro správný úchop smyčce,“ vzpomíná Partyka.

Jiří Partyka.Zdroj: Benedikt Renč

Housle přitom nejsou jediným nástrojem, na který dramaturg a umělecký ředitel Lednicko-valtického hudebního festivalu hraje. „Doprovázel jsem v minulosti pěvecký sbor jedné břeclavské základní školy na kytaru. Pár písní na ni zahraju ještě dnes, stejně jako na klavír, který byl mým druhým povinným nástrojem na konzervatoři v Brně a dále i na akademii v Praze. Ovšem žádné zázračné výkony na tyto další nástroje nepodávám,“ usmívá se Partyka.

Jiří PartykaZdroj: Benedikt Renč

Přestože měl možnost během své hudební kariéry zavítat do řady zemí světa, nejvíce mu učarovalo Japonsko. „Měl jsem možnost zde být asi osmkrát, a to vesměs s orchestrem Českého rozhlasu. Z toho dvakrát i s kvartetem, se základnou pod horou Fuji v krásné přírodě. Po návratu zpět do Čech jsem byl v perfektní kondici i díky stravě, kterou nám zdejší kuchyně nabízela,“ vypráví houslista. Nejkrásnější hudební zájezd však zažil před dvěma lety. „Dostal jsem se tehdy na ostrov Martinik v Karibiku, kde jsem byl se slovenským orchestrem, který doprovázel zdejší poloamatérský černošský sbor,“ říká Partyka.

Jiří Partyka.Zdroj: Benedikt Renč

Jak přiznává, housle teď trošku zanedbává. „Z důvodu organizace Lednicko-valtického festivalu, který je nyní v plném proudu, na ně moc času nemám. Jen velmi nerad bych je odložil natrvalo, ve festivalovém vypětí je totiž hra na housle jakýmsi relaxem,“ podotýká houslista. Letos se přitom koná jeho již čtvrtý ročník. „Na začátku jsem chtěl jen předvést klasické umění a zorganizovat jeden koncert. U zrodu byl můj kamarád a kolega Václav Hudeček, díky němuž se mi povedlo první ročník zpopularizovat. Nyní je festival ve stádiu, které již vyžaduje celoroční přípravu a stálý tým,“ popisuje Partyka.

Jiří PartykaZdroj: Benedikt Renč

I své dvě dcery vede k hudbě. „Starší, třináctiletá, hrála na zobcovou flétnu a nyní docela intenzivně brnká na ukulele. Mladší, čtyřletá, již od malička krásně zpívá a tančí při každé příležitosti,“ vypráví pyšný tatínek. V souvislosti s Lednicko-valtickým hudebním festivalem má stále ještě řadu snů. „Rád bych jeden z koncertů uskutečnil v příštím roce na zámečku Pohansko. Kdysi zámeček sloužil k zábavě a hudebním produkcím zdejších majitelů a lichtenštejnský architekt a vynálezce tužky Joseph Hardtmuth jistě netušil, že se před ním nacházejí zbytky z Velkomoravské říše,“ zdůvodňuje.

Jiří PartykaZdroj: Benedikt Renč