Předchozí
1 z 7
Další

Lidový oděv si najde své místo i u budoucích generací, říká výtvarnice

Nevídaný zájem ze strany čtenářů. Tak by se dal odůvodnit tří set kusový dotisk knihy s názvem Tradiční lidový oděv v Blatničce a Blatnici pod Svatým Antonínkem na Uherskoostrožsku, která byla lidem představená v letošním roce. „Není obvyklé, aby se dotisk dělal v tak krátké době od svého prvního vydání, proto mne tento zájem těší,“ říká skromně autorka publikace, výtvarnice Kristýna Petříčková.

Kristýna PetříčkováZdroj: Fotoarchiv K. Petříčkové

V publikaci zaznamenala důležité informace o tradičním lidovém kroji. „V roce 2011 jsem zahájila terénní výzkum v obou obcích zaměřený na tradiční oděv. Primárně šlo o podchycení informací od pamětníků, kteří se v obci zabývali výrobou tradičního oděvu,“ nastiňuje umělkyně. Dodává, že se zároveň snažila zachránit některé již zapomenuté, avšak pro dané obce charakteristické tradiční technologické postupy výroby lidového oděvu. „V tomto případě jsem se snažila nalézt způsob zhotovení skrze rekonstrukci nebo metodický záznam specifické výšivky,“ doplňuje Petříčková.

Kristýna PetříčkováZdroj: Fotoarchiv K. Petříčkové

Součásti publikace je také rozsáhlá fotodokumentace jednotlivých druhů tradičního oděvu. „Ukázalo se, že pro nositele oděvu je důležitá znalost jednotlivých oděvních součástí,“ svěřuje se Petříčková. Lidové oděvy jsou unikátně nafocené přímo na občanech Blatnice. Kniha také obsahuje kapitolu o továrních a manufakturních textilních materiálech aplikovaných na tradiční oděv.

Kniha Tradiční lidový oděv v Blatničce a Blatnici pod Sv. Antonínkem na Uherskoostrožsku.Zdroj: Fotoarchiv K. Petříčkové

Ve stejném období, kdy se umělkyně věnovala obcím Blatničce a Blatnici, se zaměřila i na sousední Louku. I přesto, že každá z obcí patří do jiného regionu, bylo podle Petříčkové možné u vybraných krojových součástí pozorovat určitou podobnost. „Horňácko je známé pro svou archaickou formu tradičního oděvu. Jak oděv Blatničky, tak i Louky svým pojetím velmi jasně demonstrují svou spjatost s krajinou svého výskytu,“ doplňuje Petříčková.

Kristýna PetříčkováZdroj: Archiv Kristýny Petříčkové

Lidový oděv a folklor hraje podle ní důležitou roli v životě i dnešních mladých lidí a věří, že si své místo najde i u budoucích generací. „Tradiční oděv je výrazovým prostředkem identity, a tak se domnívám, že dokud si jeho nositel bude uvědomovat své kořeny ve vztahu k prostředí, ke kterému se cítí vázán, a bude navazovat na mezigeneračně předávanou zkušenost, věřím tomu, že tuto zkušenost předá současná generace i té budoucí. A to i přesto, že dnes již není tolik příležitostí nosit tradiční oděv, jako v minulosti,“ říká Petříčková, která vyučuje na ateliéru Design oděvu na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně.

Folklorní festival. Ilustrační fotoZdroj: DENÍK/David Taneček

Petříčková se však nevěnuje jen lidovým oděvům, ale také oděvům z doby renesance či baroka. „Osobně je mi velmi blízké odívání období renesance. Možná se může zdát, že při absenci elastanu v textilních materiálech musel být diskomfort těžce snesitelný, nicméně je mi blízké to, že k reprezentativnímu typu oděvu odpovídalo také vybrané chování jeho nositele. To má vlastně slavnostní tradiční oděv společné. Přiznávám, že mě částečně v tomto ovlivňuje i záliba v historických renesančních tancích, kde je mi blízká i jistá galantnost etikety tanečníka vůči své taneční dámě,“ svěřuje se.

Kristýna PetříčkováZdroj: Fotoarchiv K. Petříčkové

V současnosti se Petříčková chystá pracovat na dvou kusech obřadní ženské pokrývky hlavy, takzvaném pentlení, pro obec Vlčnov. „Taky mě čeká realizace výstav, z nichž některé budou opět na téma tradiční oděv,“ uzavírá s úsměvem.

Tuzemským folklorním fenoménem je ve Vlčnově krojový ples s představením krále a jeho družiny.Zdroj: DENÍK/Zdeněk Skalička