Předchozí
1 z 7
Další

Tajemství výroby si dvatřicetiletá zelinářka a zahradnice pečlivě střeží. Prozradila ale, že úspěch spočívá ve starých receptech. "Chtěli jsme si vyrobit top kysané zelí pro vlastní potřebu. S kolegou zemědělcem Bronislavem Machalem zkoušíme různé postupy už osm let. Nakonec se osvědčil jako nejlepší, a také zvítězil, recept po babičce," přiblížila vítězka. Tvrdí, že základem chutného zelí je už samotná hlávka. "Pěstujeme si vlastní zelí na svém pozemku, máme speciální odrůdu, která je pro kvašení vhodná," nastínila.

Hana Plisková z Jevišovky umí nejlepší kysané zelí v republice. Cenu získala v Pohořelicích na Zelofestu.Zdroj: archiv H. Pliskové

A nedá dopustit na ruční práci. "Krouháme na ručních struhadlech, jen když je toho někdy moc, zajedeme si vypomoct ke kolegům zahradníkům do Lednice, kteří jsou lépe vybavení. Pak už je třeba jen pečlivě spočítat dávku soli, kmínu a důležitou přísadou jsou také jablka. Nepoužíváme žádné konzervanty, všechny suroviny jsou přírodní a pochází přímo z naší zahrady nebo z nejbližšího okolí," zdůraznila.

Hana Plisková z Jevišovky umí nejlepší kysané zelí v republice. Cenu získala v Pohořelicích na Zelofestu.Zdroj: archiv H. Pliskové

Pak už prý vše záleží na procesu kvašení. Než se v speciálních sudech přemění bílé zelí na žlutavě zbarvenou kyselou pochoutku, trvá to zhruba měsíc. "Kontrolujeme, ochutnáváme, dokud není hotovo. Správné kysané zelí musí v puse křupat a musí mít dost šťávy, kyselé musí být tak akorát," upozornila nejúspěšnější výrobkyně tradiční zimní pochoutky.

Hana Plisková z Jevišovky umí nejlepší kysané zelí v republice. Cenu získala v Pohořelicích na Zelofestu.Zdroj: archiv H. Pliskové

Na Zelofestu v Pohořelicích, kde zvítězila mezi více než sto třiceti konkurenty z celé republiky, ochutnala desítky vzorků jiných výrobců. "Někdo má raději sladší, jiný zase kyselejší, podle mě je ale nejlepší ten střed. Trefit to, je ale kumšt," podotkla.

Hana Plisková z Jevišovky umí nejlepší kysané zelí v republice. Cenu získala v Pohořelicích na Zelofestu.Zdroj: archiv H. Pliskové

Zelí vyráběla nejdříve pro vlastní potřebu, přitom ale zkoumala, co na něho říkají kamarádi a známí. Po různých pokusech a specialitách, například s křenem či česnekem, se ustálila na starém receptu po babičce. "Ten zaujme vždycky nejvíc. Trochu se nám to nadšení ale vymklo, a tak četným zájemcům své přebytky občas i prodáváme. I když jsme zelí dělali původně pro vlastní potřebu," netajila se Plisková.

Hana Plisková z Jevišovky umí nejlepší kysané zelí v republice. Cenu získala v Pohořelicích na Zelofestu.Zdroj: archiv H. Pliskové

Vztah k předkům a životu na vesnici je pro ni důležitý. V rodinném hospodářství, kde nechybí domácí zvířata včetně kachen, hus, králíků a domácího hlídače německého ovčáka, voní v sezoně například i kvašáky. "Zpracujeme cokoliv z pole a zahrady, baví nás to, jsem celou duší vesničanka. A spokojená, nemohla bych žít ve městě," má jasno Plisková, která se ve volném čase baví i vazbou suchých květů.

Hana Plisková z Jevišovky umí nejlepší kysané zelí v republice. Cenu získala v Pohořelicích na Zelofestu.Zdroj: archiv H. Pliskové

Příští rok se na soutěž kysaného zelí do Pohořelic chystá znovu. "Zkusíme obhájit vítězství, ale budu ráda, když se umístíme v první desítce. Důležité je, aby naše zelí lidem chutnalo," má jasno Hana Plisková.

Hana Plisková z Jevišovky umí nejlepší kysané zelí v republice. Cenu získala v Pohořelicích na Zelofestu.Zdroj: archiv H. Pliskové