Předchozí
1 z 8
Další

Miroslav Kostka z Lanžhota našel zálibu v sestavování replik vojenských vozů.Zdroj: Deník / Iva Haghofer

Pro zábavu si staví repliky skutečných aut, která sloužila vojákům za druhé světové války. „Aktuálně mám aut pět, šesté jsem prodal. Všechna jsou německá, ruské nemám ani jedno. Německá jsou totiž vzácnější, je jich méně. Ruská se vyráběla i po válce, dochovalo se jich tedy dost,“ ukazuje směrem k vozům Lanžhotčan.

Miroslav Kostka z Lanžhota našel zálibu v sestavování replik vojenských vozů.Zdroj: Deník / Iva Haghofer

Zvláštní pozornost věnuje ve vyprávění Želvě, původně pancéřovému automobilu, který se těší jednoznačně největší pozornosti i mezi přihlížejícími. „Tahle želva, kterou vidíte, je jedinou replikou svého druhu na světě. Začali ji vyrábět v roce 1924 v Československu ve Škodovce. Želv bylo pouze dvanáct. Dochoval se jediný kus, který se nacházel v muzeu ve Vídni. Koncem války na něj ale hodili Američané bombu. Ze dvanácti tak nezbyl rázem jediný exemplář. A čím že je Želva tak zvláštní? Může jezdit dopředu i dozadu, má totiž dva řidiče. Na každé straně jednoho,“ vypráví zaujatě Kostka.

Miroslav Kostka z Lanžhota našel zálibu v sestavování replik vojenských vozů.Zdroj: Deník / Iva Haghofer

K sestavování vojenských veteránů se dostal náhodou. Přes svoje působení u břeclavského Klubu vojenské historie. „Pravidelně se účastníme různých rekonstrukcí bitev a vzpomínkových akcí. Vždycky dřív jako pěšáci, což mě časem přestalo bavit. Nejprve jsem měl historickou motorku se sajdkárou. Ale nebylo to ono. Auto je auto. Svoje vůbec první jsem vyrobil v roce 2011. Od té doby dělám jedno auto ročně,“ říká sympatický muž, který podle svých slov potřebuje k práci jen trochu šikovnosti, svářečku, nůžky a kladivo.

Miroslav Kostka z Lanžhota našel zálibu v sestavování replik vojenských vozů.Zdroj: Deník / Iva Haghofer

Základem pro stavbu repliky vojenského vozu jsou mu podvozky z jakýchkoli aut, která mají náhon na všechna čtyři kola. „Manželka vždycky říká, že zajdu do kovošrotu, objevím kola a prohlásím, že je jich škoda. Že by bylo dobré k nim postavit i auto. No, nějak tak to asi bude,“ směje se Kostka, který denně v dílně za domem stráví asi dvě hodiny.

Miroslav Kostka z Lanžhota našel zálibu v sestavování replik vojenských vozů.Zdroj: Deník / Iva Haghofer

Přestože jsou jeho auta replikami, snaží se k nim vždy sehnat nějaké původní součásti. „Někdy jde doslova o mravenčí práci. Hodně důležité je sehnat originální světla, ta bych jen těžko vyrobil. Potom kanystry nebo nějaké jiné doplňky. Nákladné to není, vše si dělám sám. Obtížné je spíš mnohdy zjistit, jak auto postavit, aby skutečně i v interiéru odpovídalo původnímu vzhledu. Třeba u Želvy se dochovaly fotky vnitřních prostor jen na pár fotkách. Hodně mi pomohly i modely Modelářů z Dobříše,“ přibližuje vyučený lakýrník, který poslední roky pracuje v lese.

Miroslav Kostka z Lanžhota našel zálibu v sestavování replik vojenských vozů.Zdroj: Deník / Iva Haghofer

Téma války ostatně není cizí ani jeho manželce a dvěma dětem. „Asi jsem je nakazil. Žena se mnou čas od času vyjíždí, taky v dobové uniformě, na setkání nebo rekonstrukce bojů. Stejně tak dcera Andrea. No a syn Mirek se zase našel ve sbírání starých mincí, známek a zbraní,“ usmívá se skromný muž.

Miroslav Kostka z Lanžhota našel zálibu v sestavování replik vojenských vozů.Zdroj: Deník / Iva Haghofer

Kdyby ho oslovili filmaři, zda by jim k natáčení některé ze svých aut nezapůjčil, nezaváhal by. „Už se dokonce i něco rýsovalo, pak z toho ale sešlo. To ale není zrovna můj největší sen. Tím je stíhač tanků, který bych si ještě rád vyrobil. To je takové vozidlo velikosti menšího tanku určené právě na boj proti tankům. Jen nemá otočnou věž,“ srovnává Kostka.

Miroslav Kostka z Lanžhota našel zálibu v sestavování replik vojenských vozů.Zdroj: Deník / Iva Haghofer

O tom, že by si zbudoval muzeum, zatím raději moc neuvažuje. „Pěkné by to bylo, ale nemám místo. Teď se soustředím spíš na to, abych dokončil to své páté auto – to je takový obojživelník, který bude plavat i ve vodě. Karoserie je vlastně vana. Řízení a nápravu má tak, aby se tam nedostala voda. A vzadu je vrtule. Už máme dokonce domluvené testování. Jen dodělat hydrauliku,“ nastiňuje nejbližší plány nadšenec.