Předchozí
1 z 5
Další

Miroslav Martuška ovládl veteránský republikový šampionát.Zdroj: archiv Miroslava Martušky

Dlouholetý hlavní trenér tamějšího Sokola kromě koučování ještě aktivně zápolí, na konci září ovládl mezinárodní veteránský republikový šampionát v kategorii 35-39 let a do 81 kilogramů. „Závodím proto, že svěřenci potřebují nějaké vzory a aby věděli, že co dělám, funguje. Před šampionátem jsem se intenzivně dva týdny připravoval, dodržoval jsem diety. Potřeboval jsem zhubnout deset kilo, což se taky podařilo,“ uvádí osmatřicetiletý kouč.

Miroslav Martuška se svými svěřenci.Zdroj: archiv Miroslava Martušky

Jeho cesta k judu byla přímočará. „Jako malý jsem měl v Kosticích na výběr jenom ze dvou sportů. Kluci u nás se přihlásili buď do juda, nebo do fotbalu. Vybral jsem si judo, protože mi přijde jako daleko komplexnější sport. O fotbalistech si myslím svoje,“ podotýká Martuška. V mládí se probojoval maximálně do krajských soutěží, na celostátní úrovni se mu začalo dařit až v dospělosti poté, co se k judu vrátil po dlouhé pauze.

Miroslav Martuška se svými úspěšnými svěřenci.Zdroj: archiv Miroslava Martušky

Jako dospívající Martuška totiž kariéru na patnáct roků přerušil. „Potřeboval jsem si zařídit život a práci a judo šlo do pozadí,“ vysvětluje muž, který se živí jako instalatér v jedné z břeclavských firem. Přestože svůj nejoblíbenější sport opustil, našel si k němu cestu zpátky. Postupem času se stal hlavním trenérem kostického klubu, v němž vyrůstal. Comeback na tatami byl pro něj pnamáhavý. „Jak jsem říkal, jde o komplexní sport a návrat byl opravdu dost náročný a pořádná fuška. Není sranda se vrátit zrovna k takovému sportu, ale nakonec to šlo. Musel jsem si všechny znovu oživit a zase trochu proniknout do japonštiny, kterou potřebují judisté alespoň základně ovládat,“ líčí Martuška.

Miroslav Martuška se svou dcerou.Zdroj: archiv Miroslava Martušky

Zatímco mnohé ostatní sporty se potýkají s nezájmem a nedostatkem děti, judo v Kosticích se těší oblibě. „Musíme některé děti dokonce odmítat. Nemáme s ostatními trenéry v klubu kapacitu na to, abychom se o všechny zájemce adekvátně postarali. Nehraje v tom roli nějaký boom kolem Lukáše Krpálka, který vyhrál na olympiádě. Spíš je to zkrátka tím, že v Kosticích je judo oblíbené,“ zamýšlí se Martuška, jenž se věnuje trénování jak hobby, tak výkonnostních judistů. Mezi největší talenty klubu patří i jeho dvanáctiletá dcera Vendula, která sbírá úspěchy na republikové úrovně a má solidně našlápnuto. „Je talentovaná, ale nemám křišťálovou kouli, jestli u juda vydrží i v pubertě. Člověku se může zbláznit hlava a všechbo bude jinak,“ usmívá se pyšný otec, který dceru ke sportu přivedl. „Musel jsem ji trochu nasměrovat, protože díte vždy hledá nejjednoudšší cestu,“ přidává Martuška.

Miroslav Martuška při tréninku se svěřenci.Zdroj: archiv Miroslava Martušky

Judu věnuje množství času, v současné míře se mu dokáže věnovat i díky vstřícnosti zaměstnavatele. „Chodím jenom na ranní směny, takže nemusím na odpolední a noční, díky čemuž mám prostor na to věnovat se pořádně judu. Snad to tak bude pokračovat. Hodně mě to baví, jinak bych se judu nedělal,“ uvádí trenér. Ten má před sebou také jednu velkou motivaci i ve své závodní kariéře. „Chci uspět v příštím roce na veteránském mistrovství světa v Polsku, snad nám tuto akci nezhatí koronavirus,“ podotýká Martuška.