Jak vidí rozhodnutí nejvyššího správního soudu o R52
PAVEL ČERNÝ

Z dosud publikovaného stručného odůvodnění rozsudku je zřejmé, že soud dal za pravdu hlavnímu argumentu odpůrců stavby, s nímž se v minulosti ztotožnili i ombudsman a Nejvyšší kontrolní úřad: tedy že neproběhlo řádné posouzení vlivů na životní prostředí, které by se možnými variantami dálničního spojení do Vídně zabývalo.

Reakce na rozhodnutí soudu byla očekávatelná. Zrušení územního plánu a tím i ohrožení projektu R52 údajně způsobili „ekologové“. Tedy jacísi profesionální potížisté, kteří pochybnými argumenty a právními kličkami zabránili potřebné a veřejně prospěšné stavbě. Kritici také většinou neopomněli zdůraznit, že „Rakušané už na Mikulov staví“. Tento způsob prezentace vyvolává několik otázek:

Především, je prosazovaný záměr R52 skutečně veřejně prospěšnou stavbou? Podle dostupných údajů znamená pro brněnské řidiče směřující do Vídně „mikulovská“ varianta ve srovnání s „břeclavskou“ zkrácení jízdy o dvě až pět minut. Pro daňového poplatníka ovšem náklad navíc v řádu několika miliard korun. Kromě toho odborné studie ukázaly, že R52 není z dopravního hlediska potřebná a ekonomicky je neživotaschopná.

Vedle ekonomických jsou tu samozřejmě i úvahy „ekologické“. Nejde jen o přímý zásah do krajiny pod Pálavou, ale i o přivedení další tranzitní dopravy k jihu brněnské aglomerace. To by v kombinaci s dalšími plánovanými dopravními stavbami (R43, „jihozápadní tangenta“) znamenalo pro toto území, trpící již dnes nadlimitním hlukem a imisemi, skutečnou katastrofu. Dále, není zavádějící označovat občany kraje a celé obce jako „ekology“? Snad proto, že k obhajobě svých práv využívají mimo jiné argumenty, týkající se ochrany životního prostředí?

A konečně: Rakušané dálnici do Mikulova nestaví. Teprve minulý týden bylo v Rakousku vydáno první z řady potřebných rozhodnutí, které povoluje výstavbu „mikulovským“ směrem. Je velmi pravděpodobné, že i toto rozhodnutí bude v Rakousku přezkoumáno soudem. A lze rovněž očekávat, že rozsudek o územním plánu Břeclavska bude v Rakousku brán při dalším rozhodování také v úvahu.

Krajští politici a úředníci tedy dlouhodobě prosazují projekt, který nemá dopravní ani ekonomické opodstatnění, dotýká se nepříznivě životního prostředí a zdraví mnoha občanů kraje. A dělají to postupem, který je v rozporu se zákonem! Ptejme se, kdo za nezákonné prosazení zrušeného územního plánu ponese odpovědnost a jak podobným situacím do budoucna zabránit.

Autor je právník Ekologického právního servisu