Seriál reportáží měl u čtenářů mimořádný úspěch a díky jejich zájmu se podařilo pomoci i několika konkrétním jednotlivcům. Teď přichází i profesní uznání. Reportérka Deníku.cz Zuzana Hronová získala jedno ze čtyř hlavních ocenění v letošním ročníku mediálních cen Ozvěny chudoby, kterou vyhlašuje Evropská síť proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Porota speciálně ocenila reportáž věnující se známému ostravskému ghettu Bedřiška, které díky aktivitě místních postupně ožívá.

close info Zdroj: Deník/Jan Klička zoom_in Redaktorka deníku Zuzana Hronová s šéfredaktorem centrální redakce Deníku Janem Kličkou

Letos poprvé se cena, která byla až dosud určena pro žurnalisty v ostatních evropských zemích, uděluje také v Česku. Odborná porota kromě Deníku ocenila z tisícovky došlých nominací také projekty České televize, Českého rozhlasu a serveru Romea.cz. 

„V seriálu o vyloučených lokalitách, z nějž pochází oceněný článek o ostravské osadě Bedřiška, mě bavilo v místech zdánlivě beznadějných nacházet ten nadějný moment. V případě Bedřišky je to nezlomná seniorka Eva Lehotská, jíž se podařilo v boji o zachování nechtěné osady spojit místní většinovou společnost s romskou komunitou,“ popsala reportérka Deníku Zuzana Hronová.

play_fill

Zachraňuje ostravskou osadu Bedřiška. Jsem taková Matka Tereza, popisuje žena

Regiony Exkluzivně

„Nejde však o jediný seriál Deníku zaměřený na chudobu. V sérii článků o lidech propadávajících sociálním systémem jsem viděla velký smysl upozorňovat na neviditelné a zranitelné skupiny obyvatel. Bonusem byla krásná reakce čtenářů Deníku, kteří okamžitě a nezištně nabízeli pomoc konkrétním lidem v nouzi, o nichž naše články pojednávaly,“ dodala autorka.

close info Zdroj: Deník/Jan Klička zoom_in Diplom Zuzany Hronové za reportáž o chudobě

Tématu chudoby a sociálního vyloučení se Deník bude věnovat i nadále. „Na léto chystáme nový seriál, tentokrát zaměřený na různé sociální pracovníky - od streetworkerů přes občanské poradny až po charitu. Také oni mají mnoho témat a mnoho klientů, jejichž problémům se zatím média a politici příliš nevěnují,“ nastínil šéfredaktor centrální redakce Deníku Jan Klička.

A které články související s tématem v uplynulých měsících nejvíce zajímaly čtenáře Deníku.cz? Podívejte se na jejich stručný souhrn:

Zachraňuje ostravskou osadu Bedřiška. Jsem taková Matka Tereza, popisuje žena

Reportáž z chudinské ostravské osady Bedřiška, kam za starostování Liany Janáčkové posílal obvod Mariánské Hory a Hulváky ty nejproblémovější romské rodiny. Starousedlíci se stěhovali pryč, jejich domy chátrali a obsazovali je bezdomovci či drogově závislí. Lokalitě hrozila demolice.

Její někdejší dlouholetá obyvatelka, invalidní důchodkyně Eva Lehotská, spojila slušné romské i neromské obyvatele v boji o zlepšení neudržitelné situace a o zachování Bedřišky. Lidem přestalo být jedno, jak žijí a jak vypadá jejich okolí, stali se aktivními občany, zajímajícími se o rozhodování úřadů. Lehotská také začala společenskými akcemi otevírat Bedřišku ostravské veřejnosti, aby ji odtabuizovala a zbavila negativních nálepek. 

Starosta Patrik Hujdus: Lepší by bylo domy v Bedřišce zbourat a postavit nové

Regiony

Domky na Bedřišce se opravují, ruiny naopak bourají a z lokality jednou může být pohodové klidné bydlení uprostřed zeleně.

Žít ve Velkých Hamrech býval horor. Radnice problém vyřešila chytře a lidsky

close info Zdroj: Deník/Zuzana Hronová zoom_in Komunitní koordinátorka Markéta Horneková (třetí zleva) si vybudovala tým spolupracovníků z romských starousedlíků.

Příběh Velkých Hamrů, městečka pod Jizerskými horami, které bývalo vyhlášenou špatnou adresou s vyloučenými lokalitami, vysokou kriminalitou, nezaměstnaností, nepřizpůsobivími obyvately. Radnice zřídila komunitní centrum v čele se sociální pracovnicí Markétou Hornekovou a společně se vydali na dlouhou cestu za nápravou.

Situaci rodin z vyloučených lokalit řešili komplexně: bydlení, práci, školní docházku, dluhy. Horneková si vychovala spolupracovníky z řad romských starousedlíků, kteří tak spolurozhodovali o svém životě v Hamrech a o směřování městečka. Úspěchy se za několik let dostavily a dnes Velké Hamry slouží jako vzor pro další problematické lokality.

Klub Mixér ve vyloučené lokalitě v Předlicích dává místním naději

Článek ukazuje, jak účinné je v boji s chudobou řešit situaci chudých rodin přímo na místě, hned, individuálně a s detailní obeznámeností s lokalitou a jejími problémy, jako to dělá třeba Člověk v tísni ve své poradně a komunitním centru v ústeckých Předlicích. Pomáhá lidem komunikovat s úřady, hledat si práci nebo rekvalifikaci, shánět lékaře. Nabízí také vykonávání veřejné služby pro klienty úřadu práce, kteří se nacházejí v evidenci déle než rok. Dětem poskytují smysluplné trávení času, dospělým pomáhají pochopit výhody dobrého vzdělání jejich potomků.

Kluci z ghetta sní o hudební kariéře. Studio staví ve staré vile mezi paneláky

Reportáž o vyloučené lokalitě na litvínovském sídlišti Janov ukazuje, jak se dá přetnout v rodině děděná chudoba a vyrůstání další generace bez východiska na zlepšení.

A také o co účinnější než pouhé restrikce je pozitivní motivace, jak se o tom přesvědčil rodák z Janova Petr Globočník, jenž se nechtěl jen koukat na to, jak se jeho rodné sídliště mění v „no go“ zónu: „Hele, opravuju tady velkou starou vilu. Když mi pomůžeš, bude na tebe spolehnutí a přijdeš s něčím rozumným, co bys v ní chtěl zřídit, půjčím ti jednu místnost a klíče,“ řekl jednou. A tak se tam dostali i romští hudebníci Martin s Romanem a budují tu nahrávací studio. Věří, že právě hudba jim pomůže vymanit se z chudoby.

play_fill

Kluci z ghetta sní o hudební kariéře. Studio staví ve staré vile mezi paneláky

Regiony

Čtenáři Deníku podpořili studentku medicíny. Zcela se jí změnil život

Deník.cz upozornil na případ studentky medicíny, která si na školu vydělává třemi brigádami. Redakci pak začaly chodit nabídky finanční pomoci pro dívku a také možností odborných stáží. Koordinátoři projektu Retrostipendia, podporujícího chudé studenty, dívce peníze od čtenářů (jednorázové i pravidelné částky) rozpočítali až do konce studia. Měsíční částky jsou natolik vysoké, že studentka už bude moci brigádničení omezit. Krom toho zamířila na Gibraltar na odbornou stáž a má nabídky dalších.

Sérií článků o Retrostipendiích se také podařilo zpopularizovat tento program, dát o něm vědět zájemcům, ale také podpořit ho příspěvky od čtenářů, které zaujal jeho princip. (Peníze studenti dostávají až zpětně a jen v případě vzorné docházky a dobrých výsledků či snahy o ně. Retrostipendia pomohla stovkám dětí neukončit studium předčasně a vymanit se tak z chudých poměrů.)

Samoživitelka: Čtenářům Deníku jsem vděčná, místo nafukovaček už máme postele

„Přinášíme pokračování příběhu samoživitelky Heleny Přibylové z Ostravy Poruby, matky pěti dětí, které jste právě vy, čtenáři Deníku, pomohli v obtížné životní situaci. Podívejte se, co se v jejím životě změnilo,“ začíná jeden ze článků věnující se matkám malých dětí - samoživitelkám a ukazující, proč tato skupina tak často a rychle upadá do chudoby, neboť se jí nedaří kloubit rodinný a pracovní život. Hledá také způsoby, jak by mohl stát pomoci (flexibilnější pracovní doba, home office, částečné úvazky, dostupnější předškolní péče, jednodušší a rychlejší vyřizování dávek…).

Samoživitelka pečuje o pět dětí, prádlo pere v ruce. Na dávky přesto stále čeká

Ekonomika

Jak můžeme pomoci? Lidé chtějí podpořit samoživitelku. Asi se rozpláču, říká

Deník přinesl článek o čtyřiatřicetileté samoživitelce Gabriele, která se stará o čtyři děti, včetně jednoho postiženého. Přišla o práci, dávky s výživným jí nepokryly všechny náklady. Musela proto nastoupit do nového zaměstnání, ačkoliv řeší onkologické i psychické potíže. Krátce po publikování článku začaly chodit emaily od čtenářů Deníku s nabídkou pomoci. Autorka proto oslovila projekt Fandi mámám, jenž pomáhá matkám samoživitelkám a jenž jí Gábinu coby svou klientku doporučil pro článek. S projektem domluvila možnost finanční i materiální pomoci od čtenářů.

Nemáte nárok, slýchává důchodkyně. Z penze zbývá minimum, o příspěvky žádá marně

Důchodkyni z Orlickoústecka, 84leté paní Aleně zbývají na každý měsíc necelé tři tisíce korun. Většinu peněz dá za nájem a energie, na potravinách musí výrazně šetřit. Na dávky ale nedosáhne. I kvůli nestandardní smlouvě na byt. 

Nemáte nárok, slýchává důchodkyně. Z penze zbývá minimum, o příspěvky žádá marně

Ekonomika

Také tento článek vyvolal velkou vlnu solidarity mezi čtenáři. Autorka zprostředkovala paní Aleně přes ústeckoorlickou Občanskou poradnu a charitu nabídky financí i právní pomoci s řešením nevýhodné smlouvy na byt.

Zdražování? Na dovolenou není. Aktovku máme z bazaru, líčí matka čtyř dětí

Článek ukazuje, že chudoba není jen záležitostí neúplných či sociálně slabých rodin, ale že do ní mohou spadnout i vzdělané a dobře situované rodiny. Třeba když se rychle za sebou neplánovaně narodí více dětí. Texty chtějí pomoci odstigmatizovat chudé, o nichž si mnoho lidí myslí, že to jsou neschopní „loseři“ či „nemakačenka“, ukázat, jak snadné je do chudoby spadnout.

Mladí rodiče se často ocitají v pasti: Chybí jim zkušenosti, bydlení i peníze

Ekonomika

Vysokoškolsky vzdělaní manželé z Litoměřicka původně velkou rodinu neplánovali. První překvapení nastalo, když se rozhodli pro druhé dítě a narodila se jim dvojčata. Druhé, když žena i při antikoncepci potřetí otěhotněla. Během pěti a půl roku tak najednou měli rodinu se čtyřmi dětmi. „Na mateřské a rodičovské dovolené jsem byla v kuse, děti jsou tak brzy za sebou, že po sobě nemohou dědit věci. Náš rozpočet to už na začátku hodně napnulo,“ vypráví Klára.

Příběh vyvolal velký ohlas u čtenářů, zejména u chudších rodin s hodně dětmi, nabízeli proto mamince častěji než peníze ošacení a školní pomůcky pro děti.