Babské rady - jak také využít prášek do pečiva:

Zdroj: Youtube

Když se řekne prášek do pečiva, většině alespoň trochu informovaných naskočí Dr. Oetker. Správná asociace, ale ne úplně přesná. Inu marketing dělá hodněLékárníci logo bez textuLékárníci logo bez textuZdroj: Deník a Augustus Oetker byl výborným marketérem. Svoje produkty propagoval ve formě kuchařských receptů na jejich obalech i v tiskovinách. Reklamu formou papírových sešitků k propagaci vlastního zboží používal ale už „před práškem na pečení“. Prvním sešitkem byl „Almanach pro nemocné“, v němž byly rady pro užívání celé řady léků, nejenom těch jím vyráběných.

Augustus Oetker totiž nebyl výrobce potravin, ale lékárník. Jako syn pekaře však měl hodně blízko právě k pečení. V roce 1891 si ve své nově zakoupené lékárně ve městě Biefeld zřídil laboratoř, ve které v roce 1893 vylepšil původní recepturu kypřicí mouky.

Ostropestřec mariánský pomůže po dnech s popíjením alkoholu pročistit játra a navíc je i doporučovaným doplňkem stravy při hubnutí
Dopřáli jste si o svátcích alkohol? Teď je čas ulevit játrům pomocí semínek

O deset let později si nechal patentovat trvanlivý kypřicí prášek na pečení bez chuti a zápachu. Propagační sešitky od té doby začaly obsahovat i recepty na pečení s kypřicím práškem.

Po prášku přišel cukr a puding

Nejlepším marketingovým tahem lékárníka Oetkera byl nápad prodávat nejenom kypřicí prášek, ale i jiná dochucovadla, jako například vanilkový cukr, nebo později pudinkový prášek ve spotřebitelském balení velikosti pro čtyřčlennou rodinu. A jím založená firma to dělá dodnes. Znáte to přeci: „Kvalita je nejlepší recept!“

Oetker ovšem nebyl první. Před kypřicím práškem se k pečení používala „kypřicí mouka“, kterou vymyslel Justus von Liebig; mimochodem taky nejdříve lékárník, později profesor chemie na třech univerzitách. Byl to významný muž. Je totiž nejenom zakladatel moderní organické analýzy, ale má na svém kontě i jiné objevy, které změnily svět.

Jablečný ocet lidé užívají jako prostředek k hubnutí a posílení zdraví
Jedna lžíce zlatavé tekutiny denně posílí zdraví. A bonus? Pomůže vám zhubnout

Liebigova kypřicí mouka byl ovšem nápad, který jiní vylepšili. V původním složení obsahovala jedlou sodu a vinan draselný, nemohla být dlouho skladována a výsledek pečení byl pokaždé jiný. Recepturu už čtyřicet let před Oetkerem zdokonalil americký agrochemik, a zároveň také Liebigův žák a profesor Harvardovy university Eben Norton Horsford.

Historické balení kypřícího prášku Royal Baking Powder.Historické balení kypřícího prášku Royal Baking Powder.Zdroj: Wikimedia Commons, Joe Mabel

Americká národní památka

Vědec nahradil vinan draselný fosforečnanem vápenatým. Aby zajistil potřebnou stabilitu a odolnost proti vlhkosti, později ještě ke směsi přidal kukuřičný škrob a dal vzniknout prášku do pečiva, který se v prakticky nezměněné podobě prodává dodnes. Horsfordův kypřicí prášek byl v roce 2006 dokonce vyhlášen americkou národní historickou chemickou památkou.

Když pokožka hlavy svědí, na vině může být hned několik faktorů
Svědění hlavy se někdy nedá vydržet. Zbavíte se ho jedině správnou léčbou

Ani Horsford ale nebyl první, už v roce 1843 používal stejné složení kypřicího prášku do pečiva birminghamský lékárník Alfred Bird. Jeho badatelské zázemí v lékárenské laboratoři a domácí kuchyni se s universitním laboratorním vybavením profesorů Horsforda a Liebiga sice nedá srovnávat, ale je zřejmé, že došel ke stejným výsledkům a recepturám.


Nahrává se anketa ...

Objevy z lásky k ženě

K objevování Alfreda Birda motivovala především láska k manželce Elisabeth, pro kterou chtěl vyrobit, nebo nechat vyrobit chléb bez kvasnic, na které byla alergická. Kypřicí prášek do pečiva se tak stal druhým významným produktem tohoto lékárníka.

Prvním významným Birdovým objevem byl bezvaječný pudink objevený už v roce 1837.

Také jej vymýšlel kvůli alergii svojí manželky, tentokrát na vajíčka. Bezvaječný pudink se u Birdů původně připravoval jen pro Elisabeth, ale jednou jej servírovali u večeře i hostům a jejich kladné přijeti pudinku přivedlo Birda na myšlenku založení potravinářské obchodní společnosti, Pudinkovým králem se ale nestal. To se povedlo až o sto let později vnukovi již zmíněného Augusta Oetkera.

Příběhy řady lékárnických objevů popsal PharmDr. Stanislav Havlíček v knize Lékárníci mění svět.



Jak lékárníci měnili svět.Zdroj: Deník