Hawkingovo záření patří k jevům, které vědci ještě nedokázali pozorovat, ale umí si spočítat a experimentálně potvrdit, že věhlasný britský astrofyzik měl nejspíš pravdu, když je v roce 1974 popsal. Nová studie tvrdí, že dokonce ani nepotřebuje jedinečné podmínky černých děr, ale vyskytovat se může kdekoliv ve vesmíru, kde jsou tělesa s dostatečnou hmotou či hustotou.
Jak připomíná web ScienceAlert, černé díry nemají větší gravitaci, ale vyznačují se vysokou hustotou, tedy obrovským množstvím hmoty napěchovaným do mimořádně malého prostoru. A v určité blízkosti takto hustého tělesa je přitažlivá síla tak vysoká, že nelze dosáhnout únikové rychlosti. Tato blízkost je známá jako horizont událostí. Pro představu: u černé díry hmoty našeho Slunce by šlo o okruh v průměru šesti kilometrů.
Hawking v roce 1974 popsal pomocí kombinace kvantové fyziky a Einsteinovy teorie relativity velmi složité procesy na úrovni částic, které se odehrávají právě v okolí horizontu událostí. „Tvrdil, že tam musí docházet ke spontánnímu vznikání a vzájemné anihilaci párů částic a antičástic. Někdy ale jedna částice spadne do černé díry a druhá může uniknout. A tak vzniká Hawkingovo záření,“ popsal web SciTechDaily.
Nová studie jde ještě dál. Badatelé z nizozemské Radboudovy univerzity pomocí kombinace technik z fyziky astronomie a matematiky zjistili, že velmi specifické prostředí černých děr není nutnou podmínkou ke vzniku Hawkingova záření. „Vyvolat je může i gravitace a zakřivení časoprostoru,“ píše SciTechDaily.
Web ScienceAlert upřesňuje, že významné zakřivení časoprostoru dokáže vyvolat jakékoliv těleso s dostatečně velkou hmotou nebo hustotou. „Gravitační pole takových objektů působí, že se časoprostor zakřiví například kolem mrtvých neutronových hvězd s vysokou hustotou či bílých trpaslíků a také kolem těles s extrémní hmotou, jako jsou galaktické clustery,“ píše web.
„Ukazuje se, že i velká tělesa ve vesmíru bez horizontu událostí mají také tuto formu záření. To po velmi dlouhé době povede k tomu, že právě tak jako černé díry se nakonec vypaří vše ve vesmíru. To mění nejen naše chápání Hawkingova záření, ale také náš pohled na vesmír a budoucnost,“ řekl podle LiveScience vedoucí autor studie Heino Falcke, profesor astrofyziky z Radboudovy univerzity.
Pouhé spekulace?
LiveScience připomíná, že jde zatím jen o spekulace čekající na potvrzení.
„K tomu, aby zjistili, zda jde o skutečnou předpověď konečného osudu našeho vesmíru, potřebují fyzici najít nějaké Hawkingovo záření vznikající kolem objektů s vysokou gravitační hustotou - a to jak černých děr, tak kolem planet, hvězd nebo neutronových hvězd. Pokud je údělem vesmíru zmizet v záblesku chladného světla, musí být spousta míst, kde hledat,“ poznamenal web.
