To bylo v roce 2011. Následovalo absolvování základního instruktorského kurzu a pak v roce 2012 zaregistroval u rybníka Vrkoče 3D lukostřelnici pod Pálavou. Najednou se objevili střelci z celého okresu, kteří byli dosud skrytí.

Cíl? Další pobočky

Po třech letech už má oddíl přes 40 členů. „Stále rosteme, ale strop je na naší amatérské úrovni maximálně sedmdesát lidí. Proto máme jako další milník to, abychom založili pobočky v Brně, Pohořelicích nebo Břeclavi, odkud jsou naši členové, kteří každou neděli na střelnici mezi Ivaní a Pasohlávkami tak jako tak dojíždí," má jasno Holzmann v dalším směřování klubu.

Podle něj jsou ideálními novými členy školáci ve věku osmi let. V nejlepším případě, když přijdou a začnou střílet přímo s rodiči nebo prarodiči. „Chytne to i starší lidi, je to spojené i s turistikou a částečně i módou. Kromě toho, že své ratolesti rodiče hlídají, se mohou starší členové stát do budoucna i našimi funkcionáři," směje se Holzmann.

Bezpečnost

Pak ale zvážní, když se začneme bavit o luku a šípech. „Jsou to pořád zbraně, dodržovat musíme striktní bezpečnostní pravidla. Střelci musí mít chrániče zápěstí. Odstřílíme si ve skupince všichni svou várku, až pak všichni jdeme tahat šípy z terče nebo je hledat v přírodě," poznamenává trenér, organizátor i lukostřelec v jedné osobě.

Jen pro představu, každý šíp stojí asi sto korun, vyplatí se jej hledat. Základní luk pak seženete kolem patnácti stovek. Ty kvalitnější modely luků už dosahují i k částkám okolo 15 000 Kč. V závodě se pak odlišují dlouhé anglické, tradiční reflexní nebo moderní kladkové luky.

Daň za úspěch

Ivaňský oddíl začal brzy slavit i medailové úspěchy. „Loni jsme získali padesát medailí, letos jsme na přibližně stejné počtu už v půlce sezony. Uvidíme, kam to dojde. je to i tím, že mi trénujeme vždy na 3D modely zvířat, zatímco jiné oddíly střílejí i na klasické dvourozměrné terče," vysvětluje možnou cestu k úspěchu. Zároveň ale dodává, že tím víc se plastové terče ničí.

„Je to naše daň za úspěch. Větší terč, který je snadné zasáhnout, jako třeba medvěda, stojí třeba i 7500 korun. Menší, takový zajíc nebo bažant, který se často míjí, může vydržet až tři roky. Stojí polovinu," ukazuje Holzmann na probodaný polyuretanový terč, který má na sobě obodované kruhy jako jeho papírová předloha. Střed je umístěný k srdci. Jako v reálu.

Nakonec přidává recept, jak co nejpřesněji trefit cíl. „Mozek se musí zaměřit na jedno konkrétní místo, ne na terč jako celek. Pak spíš minete," dodává Holzmann.