Když před více než rokem přemýšlel břeclavský podnikatel Karel Mach, co udělat se svou stárnoucí tenisovou halou, rozhodl se přebudovat tenisové kurty na badmintonové dvorce. Našel mezeru na trhu a uspěl. Po roce a půl si do jeho haly našli cestu jak aktivní hráči badmintonu, tak i veřejnost. Pro ty se začaly pořádat amatérské turnaje a pravidelní neregistrovaní hráči se dokonce mohou přihlásit do amatérské ligy. V hale je prostě rušno.

Mnozí z nynějších hráčů ale možná ani netuší, že badminton má v Břeclavi už padesátiletou historii a na svém kontě také řadu významných úspěchů.

Volejbalové začátky

Historie břeclavského badmintonu se začala psát roku 1963. „Na turistickém táboře v Malé Morávce tehdy zkoušeli hrát badminton přes volejbalovou síť a na volejbalovém hřišti Miloslav Bartocha starší, František Světlík, Rudolf Hlavenka a Milan Veverka. Na podzim z jejich iniciativy vznikl při odborovém hnutí Poštorenských keramických závodů první břeclavský kroužek badmintonu," vypráví Magda Lengálová, momentálně nejlepší aktivní hráčka v oddílu.

O badminton byl v Poštorné velký zájem, začátkem roku 1964 se z rekreačního sportu začal stávat sport závodní. Z kroužku se stal regulérní badmintonový oddíl, který byl součástí TJ Tatran Poštorná. První březnový den se pak odehrál i první propagační zápas v badmintonu a o pár týdnů později přihlásil do pravidelných soutěží dvě družstva dospělých.

„Vzhledem k tomu, že badminton do Československa pronikl až v roce 1957, patří oddíl břeclavského badmintonu vlastně k jednomu z nejstarších u nás," upozorňuje Lengálová, která je v břeclavské hale jako doma. Kromě aktivního hraní totiž i trénuje. Na jaře roku 1967 se oddíl dočkal prvního výrazného úspěchu, když Ludvík Řehoř vybojoval titul přeborníka ČSSR ve dvouhře dorostenců.

O rok později byl oddíl pověřený pořádáním finále přeboru Československa dorosteneckých družstev. Hrálo se v sále restaurace Koruna na břeclavském náměstí a titul vybojovalo právě družstvo Tatranu ve složení Jaroslav Bartocha, Ludvík Řehoř, Lubomír Tetur, Ivana Bartochová (pod vedením Miloslava Bartochy st.).

Vrchol a pád

Poštorenský Tatran se v roce 1974 dostal do tehdejší nejvyšší soutěže první ligy. V ní se Tatran udržel pět sezon, jednou byl čtvrtý, třikrát pátý . V roce 1975 si navíc oddíl připsal také organizátorský úspěch. V nové hale Lokomotivy Břeclav uspořádal mistrovství ČSSR dospělých. Bylo to vůbec poprvé, co se tato akce konala mimo Prahu.

V sezoně 1978/1979 Tatran soutěž opustil, když dohrál soutěž s náhradníky a prvoligoví hráči ze rozprchli. Oddíl ale přežil klinickou smrt. Na začátku 80. let se dostal pod Lokomotivu Břeclav a zaměřil se na výchovu mládeže.

Z té vzešli na začátku 90. let Milan Řehoř nebo právě Magda Lengálová, která v roce 1995 získala dvě zlata na mistrovství žactva a přidala ještě stříbro. Úspěšné družstvo žáků se prosadilo později i v dorostu, kdy bylo osmé v ČR. Lengálová se pak stala i členkou české juniorské reprezentace.

Ke konci století musel Miloslav Bartocha mladší omezit svou činnost ze zdravotních důvodů. Přišly úspěchy v podobě bronzových žákovských medailí sourozenců Michala a Martina Blahových. Rekonstrukce haly Lokomotivy pak vzala badmintonistům střechu nad hlavou.

V roce 2004 předal Miloslav Bartocha vedení oddílu své dceři Kamile Benčové, která obnovila jeho fungování.

Zájem dětí roste

Oddíl se i nadále zaměřuje především na výchovu mladých nadějí. V současné době navštěvují oddíl čtyři desítky dětí, které využívají kromě haly Lokomotivy i badmintonovou halu Karla Macha.

„Před dvěma lety zahájila činnost i přípravka, v níž se předškolní děti věnují vedle základů badmintonu především všeobecné sportovní průpravě. Starší děti jsou pak rozdělené na badmintonový kroužek a závodní skupinu," vysvětluje Lengálová.

Oddíl pořádá krajské i celorepublikové turnaje mládeže, populární turnaje neregistrovaných hráčů, kdy nemají problém naplnit počet čtyřicet dvojic. Několik let se koná také turnaj veteránů Memoriál Miloše Bartochy.

Zdá se, že břeclavský badminton má dobře nakročeno i do další padesátky.