Deváté místo je jistě v premiérové prvoligové sezoně úspěchem. Vládne u vás po konci sezony euforie?
Deváté místo je určitě obrovský úspěch, ale spíše než euforie vládne spokojenost.

Nechybělo ale mnoho a mohli jste být v první osmičce a zahrát si play-off. Toto zklamání už vás přešlo? Co scházelo k lepšímu umístění?
Ano, opravdu nechybělo mnoho a mohli jsme hrát v lepší skupině, skupině o postup do nejvyšší soutěže. Bohužel, současný kádr nemá takové zkušenosti jako ostatní týmy, které hrají delší dobu první ligu, a v rozhodujících chvílích tyto zkušenosti chyběly. Jsme nováčkem soutěže a naším letošním cílem bylo udržení. Deváté místo je skvělé, o zklamání nelze mluvit.

Prošli jste skupinou o udržení docela lehce. Byly týmy v této části slabší, nebo se zlepšila vaše úroveň?
Zápasy ve skupině o udržení byly, ač počet vítězství tomu nenapovídá, velmi náročné. Klíčovým momentem, který rozhodl o dalším průběhu ve skupině, byl první zápas v Jaroměři. Ta vedla ve třetím setu 24:23 a 2:1 na sety, přesto utkání prohrála. Náš tým dokázal odvrátit mečbol domácích volejbalistek. Toto vítězství holky nakoplo do dalších zápasů. O kvalitě české skupiny hovoří jasně tabulka, všechny týmy ve skupině o udržení sestupují, moravské se zachránily.

V tomto roce se úroveň vaší hry zlepšila. Co se v týmu tak naráz změnilo?
Neřekl bych, že se úroveň hry nějak výrazně zlepšila. Pouze pokračujeme v systému, který nastartoval můj otec Rudolf Baránek. Změnila se kvalita soupeře a my se museli přizpůsobit. Velký kus práce udělal manažer oddílu Ivan Rylich, kterému se podařilo dohodnout spolupráci s extraligovým týmem VK KP Brno. Díky tomu bylo možné vyřešit problém s absencí hráček, které se nemohly účastnit zápasů z pracovních důvodů.

Nemáte jako trenér někdy chuť vlétnout na hřiště, když se holkám nedaří?
Tento pocit jsem už naštěstí dlouho nezažil. Spíš bych si přál, aby to tak cítily holky, které jdou na hřiště.

V čem jste se v tomto ročníku do budoucna poučili?
Soutěž je náročná po všech stránkách. Nejen po výkonnostní, ale například i po organizační stránce.

Jaké specifika má práce s ženským týmem?
To je dobrá otázka. Trpělivost, trpělivost, trpělivost. Trpělivost růže přináší.

Čeká vás dlouhá pauza. Co plánujete nyní? Dovolenou, nebo už přemýšlíte o dalším ročníku?
Sezona skončila jen holkám z A–týmu. V oddílu je spousta další práce a už teď se musí zajišťovat záležitosti pro příští ročník.

Bude potřeba tým v přestávce posílit nebo doplnit?
Rozhodně to bude potřeba, už proto, že některé hráčky se rozhodly ukončit volejbalovou kariéru z pracovních důvodů.

Jaké budou cíle Lokomotivy do další sezony?
Uvidíme, jak se nám podaří doplnit družstvo pro příští rok. Rádi bychom, aby mezi ženami našli své místo i naše nadějné juniorky. Vytvořit nový tým, který bude schopen hrát tuto soutěž dlouhodobě, bude důležitější než samotné umístění. Našim hlavním cílem je pracovat na dobré koncepci pro výchovu mládeže, díky které budeme schopni postupně doplňovat nadějnými hráčkami A–tým žen. Chceme si také udržet prestižní statut Sportovního střediska mládeže. Doufáme, že nám i nadále zůstanou naklonění naši partneři a věříme, že si naší práce s mládeží všimne i vedení města.