Bylo mu třiadevadesát let. „Napsal mi to jeho syn Tomáš,“ sdělil Vladimír Koudelka, iniciátor řady brněnských sportovních akcí, který se s Mrázkem viděl ještě před měsícem.

Mrázek patřil mezi největší osobnosti československého basketbalu, nikdo se nemohl pyšnit takovými úspěchy. Vedle zlata vybojoval také stříbrné medaile z let 1947, 1951 a 1955. V roce 1951 ho vyhlásili nejužitečnějším hráčem turnaje, stal se i nejlepším střelcem.

Velké úspěchy sklízel také jako trenér Zbrojovky Brno nebo reprezentace, kterou dovedl k historickému pátému místu na olympijských hrách v Římě v roce 1960. S Brnem šestkrát získal mistrovský titul a dvakrát postoupil do finále Poháru mistrů evropských zemí, kde jeho svěřenci pokaždé podlehli Realu Madrid.

Mrázka všichni oslovovali Ivane, přestože se jmenoval Ivo. „A v basketbalu nakonec Šéfe, protože jsem vždycky dirigoval na hřišti i později jako trenér ve Zbrojovce,“ řekl v posledním obsáhlém rozhovoru pro Deníku Rovnost před třemi lety.

Trojnásobný účastník olympijských her původně začínal jako plavec, ale také bruslil, jezdil na kole nebo hrál fotbal. Živil se jako učitel, vystudoval tělocvik a zeměpis. V anketě Český basketbalista století se umístil třetí za Jiřím Zídkem a Kamilem Brabencem.

Poslední rozloučení s Ivem Mrázkem se uskuteční v pátek 12. dubna v jedenáct hodin dopoledne v brněnském krematoriu na Jihlavské ulici.