Byla to malá senzace. Extraligový nováček Locos Břeclav dokráčel až do finále, v němž podlehl favorizovaným Ledenicím. „Byl to pro mě úžasný zážitek. Nikdo s námi moc nepočítal, ale já viděl v mladém týmu obrovský potenciál. Vlastně už od té doby, co jsem do Břeclavi přišel jako hráč do třetí ligy. To mě na tomto klubu asi baví nejvíc, že pracuje skvěle s mládeží a každý rok je schopen dodat nějaký velký talent do prvního mužstva. Proto jsem podobný úspěch čekal, i když je pravda, že možná přišel dřív, než jsem přepokládal,“ přiznává trenér Dušan Borbély.

Letošní sezona bude podle něj složitější než ta loňská. „Všichni už si na nás budou dávat pozor. Navíc je sezona kvůli koronaviru výrazně zkrácená, takže každé zaváhání se bude těžko dohánět. Bude to psychicky náročné. Na druhou stranu ale nepochybuji o kvalitě našeho týmu. Kádr zůstal v podstatě stejný a ještě ho navíc posílil zkušený catcher Jakub Holobrádek, který se vrátil z Havlíčkova Brodu. Soutěž se rozšířila na deset týmů, ale kvalita tím neutrpí. Nováčky bych určitě nepodceňoval. Pro nás je pozitivní, že se teď stala z druhé ligy vlastně soutěž rezervních týmů, kde se mohou proti kvalitním soupeřům otrkat naši mladíci,“ pochvaluje si Borbély.

Pro něj nastala komplikace před začátkem sezony, která má odstartovat v červnu. Borbély totiž žije ve slovenské Trnavě a hranice jsou momentálně uzavřené. „Zatím řídím tréninky na dálku, spíš posílám jen jejich hrubou kostru. Mojí pravou rukou je Tadeáš Kubát, což je mladý ambiciozní trenér. Jsem rád, že v klubu je, zatím se mi s ním spolupracuje výborně. Na mužstvo by to snad nemělo mít nějaký dopad, mně osobně ale strašně chybí vůně a zvuky softbalu přímo na hřišti. Částečně si to doma kompenzuji hraním baseballu na playstationu, ale to není ono. Pozorně sleduji situaci ohledně otevření hranic, už to vypadá docela nadějně. Věřím, že začátek sezony stihnu už přímo na hřišti,“ doufá loňský Trenér roku v softbalové extralize.