Jak se zrodila vaše spolupráce s aktuálně pátou hráčkou evropského žebříčku?
S Britt jsme byly vždycky kamarádky, psaly jsme si. V létě se mě ptala, jestli by to pro mě bylo zajímavé, kdybych ji trénovala. Probrala jsem to doma a nakonec na nabídku kývla. Trénování mě baví, zatím jsem ale pracovala jenom s dětmi.
V Číně jste kvůli Světovému poháru strávila skoro celý měsíc. Jak náročné bylo dodržovat všechna bezpečnostní opatření?
Hlavně první dny byly hodně těžké. Musely jsme být devět dní v karanténě. Každá na svém pokoji, ani jsme se nemohly navštěvovat, na chodbách to hlídaly kamery. Jídlo nám nechávali v krabičkách přede dveřmi. S Britt jsme mohly mluvit jenom po telefonu, i když jsme měly pokoje naproti sobě. Pak jsme ale přece jen vymyslely jeden způsob. Při večeři jsme si obě daly židli do dveří a povídaly jsme si u jídla přes chodbu.
Čím jste vyplňovala volný čas během karantény?
Částečně telefonováním nebo sledováním Netflixu. Ale hlavně jsem to využila k napsání mojí závěrečné práce na Fakultě tělesné výchovya sportu, kde si dodělávám trenérské áčko.
Kdy jste se poprvé dostaly k tréninku?
Do haly nás poprvé pustili až desátý den. Ze začátku tam mohly jen dvě hráčky z tréninkové skupiny a jejich trenérky. Přitom tam i zpátky jsme měly doprovod, který měl na sobě ochranné obleky. Vypadali trochu jako kosmonauti. Bezpečnostní opatření byla hodně přísná.
Dostala jste se v Číně také sama na stůl, když doma trénovat nemůžete?
Britt byla v tréninkové skupině s Němkou Soljaovou, která měla ale nějakou lehčí angínu, takže na dva dny jsem ji zastoupila a dělala sparringpartnerku.
Měla jste možnost sledovat při tréninku i nejlepší čínské hráčky?
Poslední dny před samotným turnajem už jsme mohly trénovat dohromady, takže jsem mohla pozorovat i špičkové Asiatky. A bylo to v hodně směrech inspirativní. Získala jsem na trénování jiný pohled, než na jaký jsem zvyklá u nás. Proti čínským hráčkám druhého sledu se ještě celkem dá hrát, ale ty úplně nejlepší jsou někde jinde.
Jak jste byla spokojená s vystoupením své svěřenkyně?
Pro ni byl už úspěch, že mohla startovat mezi elitními hráčkami světa. Ale zasloužila si to, vybojovala si účast druhým místem na prestižním evropském turnaji TOP 16. Na Světovém poháru měla Britt dost těžký los. Dostala dvě silné Číňanky, které ale reprezentují Německo a Koreu. Proti německé obranářce Han Ying neměla moc šancí, také nakonec postoupila až do semifinále. Proti Korejce Jeon Jihee ovšem odehrála výborný zápas, který prohrála těsně 3:4 na sety.
Vy sama se teď už víc cítíte jako trenérka?
Sice jsem nedávno ukončila reprezentační kariéru, alev extralize budu dál nastupovat za Břeclav. Třeba se nám konečně podaří sesadit z trůnu Hodonín, o což už usilujeme několik sezon. Na podzim jsme je dokázaly v základní části porazit, takže na ně určitě máme. Bude ale taky záležet, jestli za ně nastoupí některá z Asiatek, které mají na soupisce.
Žijete nyní s rodinou v Ejpovicích nedaleko Plzně, což je do Břeclavi docela z ruky. Jak to řešíte?
Trénuju většinou v Plzni, do Břeclavi už jezdím víceméně jenom na zápasy. Anebo na nějaké marketingové akce klubu.
Momentálně ale nemůžete vzhledem k vládním nařízením trénovat nikde. Jak se udržujete v kondici?
Jsem v pohybu u zahradních prací, chodím běhat do lesa. Tělocvičnu máme doma zatím jenom rozestavěnou, ani pingpongový stůl doma nemáme. Tak dlouhou herní pauzu jsem měla naposledy během těhotenství, což už je dost dlouho. Uvidíme, jak na tom budu, až se zase rozjedou soutěže. Ale už jsem natolik zkušená, že by to snad neměl být problém.
