Do poslední chvíle ale bojovali s céčkem Hodonína o postup. „Před sezonou si nikdo nemyslel, že o nejvyšší příčky budeme bojovat právě my,“ říká předseda lanžhotského oddílu Zdeněk Darmovzal.


V tabulce divize stolních tenistů jste skončili první. Nabízí se tu otázka, zda budete chtít postoupit do vyšší soutěže, tedy třetí ligy.
V právě uplynulé sezoně se nám podařilo postoupit z divize do 3. ligy mužů. Je to zatím největší úspěch našeho oddílu za celou historii jeho trvání. Velmi nás to těší a určitě si v ní všichni rádi zahrajeme. Pokusíme se hlavně o dosažení dobrých výsledků, i když vím, že to nebude vůbec snadné.

Byly byste schopni utáhnout finančně a hráčsky vyšší soutěž?
Finančně máme třetí ligu zajištěnou. Na činnosti oddílu stolního tenisu i dalších sportovních odvětví v Lanžhotě se dlouhodobě výrazně podílí město, které ze svého rozpočtu přispívá finančně na sportovní činnost. Velké poděkování patří ale i našim stálým sponzorům. Družstvo bychom ale do příští sezony rádi posílili alespoň o jednoho kvalitního hráče.

Celou sezonu jste odehráli prakticky s pěticí hráčů. Určitě nastala i situace, kdy některý ze stabilních hráčů nastoupit nemohl. Máte kam sáhnout pro náhradu?
V loňské sezoně jsme hráli soutěž dokonce pouze se čtyřmi vyrovnanými hráči. Proto jsme družstvo nyní posílili o jednoho hráče pro divizi. Zbylí hráči oddílu takovou výkonnost, aby mohli případně hrát zápasy v divizi, nemají. Mladí perspektivní hráči, odchovanci našeho oddílu, se kterými jsme počítali do budoucna a dosahovali výborných výsledků, odešli bohužel z důvodu změny zaměstnání mimo Lanžhot.

Za celou sezonu jste zaznamenali jen tři porážky, vždy v hernách soupeřů, a vždy s tabulkově nejlepšími týmy. To by nahrávalo faktu, že to byla snadná sezona…
Může se to sice tak jevit, ale ve skutečnosti to nebylo vůbec lehké. Některé zápasy jsme vyhráli nejtěsnějším možným výsledkem. V podstatě se o postupujícím do třetí ligy rozhodovalo až do posledního kola soutěže. Jsme rád, že jsme to zvládli.

Jaké jsou rozdíly v síle týmů v jihomoravské divizi? Záleží na tom, v jaké sestavě týmy nastoupí?
Divize je docela vyrovnaná, letošní sezonu tam startovali pouze dva slabší kluby. Rozhodně záleží, s jakou sestavou soupeř vyrukuje. Posilovat mohou jen velké oddíly, které mají svá družstva ve vyšších soutěžích. To není náš případ.

Vašim největším konkurentem bylo céčko Hodonína. Byly zápasy s nimi v něčem jiné?
Před sezonou si nikdo nemyslel, že o nejvyšší příčky bude bojovat právě Lanžhot s Hodonínem. Za jasné favority se daly předpokládat brněnské kluby Slatina, Sokol nebo Tišnov. Zápasy s Hodonínem výkonnostně nebyly odlišné od těch ostatních. Jsou to ale právě celky, které mají velice silnou základnu, a proto mohou soutěž hodně ovlivnit tím, jakou sestavu pro daný zápas postaví. Bohužel, náš důležitý zápas s Hodonínem ovlivnila nemoc našich hráčů, kvůli které jsme museli nastoupit v posledním zápase dokonce jen se třemi hráči základu

Na jaké úrovni je momentálně zázemí vašeho klubu?
V současné době máme v Lanžhotě hlavně dobrý kolektiv. Myslím, že zázemí včetně sportovního vybavení, například dvanáct kvalitních stolů, našeho oddílu je na velmi dobré úrovni. Ve své činnosti se nesoustředíme pouze na účast v soutěži, ale snažíme se o propagaci stolního tenisu v regionu. Mimo jiné například pravidelně pořádáme turnaje mládeže v rámci Jihomoravského kra­je.

Co je v tomto momentě vaším největším nepřítelem?
Jak už jsem zmiňoval, největší problémy nám dělá starost o posílení družstva. Bohužel, v blízkém okolí nejsou dostupní hráči na úrovni třetí ligy. Dalším úkolem, který bychom chtěli řešit, je zvelebení hrací místnosti, tedy tělocvičny ZŠ Lanžhot.

Spolupracujte nějak i s některým z okolních klubů?
Dlouhodobě spolupracujeme s MSK Břeclav. Společně jsme dvakrát pořádali finále Českého poháru, kterého se účastní přední extraligové kluby. Hlavně ale spolupracujeme v oblasti mládeže, kdy naše odchovankyně Denisa Pyskatá v MSK Břeclav pravidelně nastupuje ve druhé lize žen.