Lanžhotčané a Břeclavané, kteří v týmu působí, se mohli z přesunu o patro výše radovat dokonce již jeden turnaj před koncem. A to přestože jsou na druhém místě v tabulce. Bučovické béčko ale nemělo kam postoupit. Ve třetí lize už hraje jejich A mužstvo.

„Proto jsme ani nebyli příliš nervózní. Věděli jsme, že na to máme, a taky že máme ještě možnost případnou ztrátu napravit,“ vysvětlil brankář Lanžhota Adam Joch.

Právě on byl spolu s dalším strážcem svatyně Pavkou jedním z hlavních strůjců postupu do vyšší soutěže.

Důležitým faktorem však rovněž byl příchod nového trenéra Martina Drobíka na počátku sezony.

„Dokázal tým řídit. Bylo to něco jiného, protože do té doby jsme měli pouze hrajícího trenéra. To že se na to díval jakoby zvenku, nám hodně pomohlo,“ přiblížil zásluhy nového kouče Joch.

Změna trenéra přinesla pozitiva i pro mladé hráče. Ti dostali mnohem více prostoru. Nyní kádr lanžhotského A mužstva čítá kolem patnácti florbalistů, kteří objíždí mistrovské turnaje.

„Navíc mohli také získat zkušenosti i díky tomu, že tuto sezonu hrajeme nižší soutěž. To byl také trenérův záměr, abychom měli pro příští ročník nějakou ustálenou sestavu,“ vysvětlil pětadvacetiletý gólman.

Ve čtvrté nejvyšší soutěži by měl Lanžhot hrát mnohem důstojnější roli, než předloni. Sestupu by se mělo zabránit i díky tomu, že trenér si má nyní z čeho vybírat. V neúspěšné sestupové sezoně se prakticky rozpadl jeden útok a zapracovávat hráče za chodu bylo složité. Tomu by se již nyní mělo předejít.

Nás bylo strašně málo. Tomu jsme nyní zabránilo. Jsem rád, že se povedlo vytvořit konsolidovaný tým. Myslím, že máme velké šance soutěž minimálně udržet,“ věří brankář, který je v týmu odd druhé sezony, kdy se florbal v Lanžhotě hraje.

Hraje a nehraje, chtělo by se říci. Klub totiž své domácí turnaje hraje v Lužicích. Bližší halu, která by splňovala oficiální podmínky, prostě nemají. Jinak si ale florbalisté spolupráci především s městem pochvalují. Od samotného začátku se jim dostává podpory.